Trasa Štěchovice – Svatojánské proudy jako turistický unikát

Ne, titulek skutečně nepřehání. Zmiňovaná půvabná cesta, tedy turistická trasa Štěchovice – Svatojánské proudy je unikátní. Pyšní se totiž prvenstvím. Je naší nejstarší značenou turistickou trasou. Ostatně pokud jde o turistické značení cest vůbec, máme právo být na ně hrdí. Naši síť turistických tras obdivuje celý svět. Je považována nejpropracovanější vůbec. Je mimořádně důkladná a spolehlivá. A jak se vlastně zrodila?

Klub turistů založený známým cestovatelem

Za vším stojí muž, kterého určitě znáte jako cestovatele. Vojtěch Náprstek. Lákala ho nejenom cizina, ale aktivně podporoval také putování po českých zemích. Dokonce k tomu založil organizaci, a to Klub českých turistů (KČT), který vznikl 11. června 1888. Po necelém roce existence se Klub pyšnil prvním výsledkem své práce. Tím nebylo nic jiného než červeně značená turistická trasa Štěchovice – Svatojánské proudy. Aktivním turistům byla otevřena byla 11. května 1889. Tehdy končila v okolí Slap jižně od Prahy.

Turistická trasa Štěchovice – Svatojánské proudy dorazila až na Karlštejn

Netrvalo to dlouho a do konce téhož roku získala trasa pokračování. Postaralo se o něj již zmíněné označovací družstvo. Tak se nazýval spolek lidí z KČT, který se značení cest aktivně věnoval. Tomuto spolku se podařilo dotáhnout červené značení až ke hradu Karlštejn. Stezka spojila tento starý hrad, tyčící se nad řekou Berounkou, s obcí Svatý Jan pod Skalou. Často se jí podle jejího zakladatele také říkalo Cesta Vojty Náprstka.   

Trasu šlapou i známé osobnosti

Díky Náprstkovi začali chodit na výšlapy i mnozí známí umělci a významné veřejně činné osoby. Zmínit můžeme třeba básníky jako Julius Zeyer a Jaroslav Vrchlický nebo také průmyslník Emil Škoda, politik František Ladislav Rieger či malíř Julius Mařák. Oni všichni patřili k aktivním členům Klubu českých turistů. Na naší první značené turistické trase Štěchovice – Svatojánské proudy byste je tenkrát mohli potkat.

Turistická trasa Štěchovice – Svatojánské proudy zvýšila zájem i o hrad Karlštejn

Činnost KČT získala veřejnou podporu a díky tomu jeho členové úspěšně využívali na svých cestách třeba slevy na železnici, a to až do výše 40 %. Zájem o turistiku významně rostl, například v roce 1896 se u nás začaly tisknout první mapy určené vysloveně pro pěší putování po vlastech českých. Češi mají v této oblasti dlouhou a silnou tradici. Stavěla se také spousta úplně nových rozhleden, aby poutníci mohli vidět svojí krásnou vlast z pohledu seshora jako na dlani. Rostl také zájem o návštěvy hradů a zámků, samozřejmě těch přístupných. První turistická cesta pozvedla samozřejmě zájem i o hrad Karlštejn.

Pěší pochody podporuje i prezident T. G. M.

Náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk patřil také k zastáncům aktivního pohybu, a i díky němu se turistické značení krásně rozvíjelo i v dobách první republiky. Množství tras se významně rozrostlo. Zatímco v roce 1920 jich bylo k dispozici 25 000 kilometrů, o osmnáct let později už neuvěřitelných 40 000 kilometrů. Stojí za tím opravdu úctyhodná práce členů Klubu českých turistů.

S sebou barvy a štětce

Co klub turistů ke své práci potřebovali? Barvy a štětec, obojí uložené v dřevěném košíku, to se dodnes nezměnilo. Ať už jde o červenou, modrou, zelenou či žlutou trasu, značku dnes vždy tvoří čtverec o rozměrech 10 x 10 centimetrů. Jde o tři vodorovné pruhy, oba krajní jsou bílé, prostřední barevný. V prvopočátcích vypadala značka trochu jinak, barevný pruh byl široký 10 cm, bílé pruhy 4 cm. Značka, ať už je vyhotovená na kameni, kmeni stromu, zdi nebo dřevěné tyči, musí být samozřejmě hlavně dobře viditelná.

Nejstarší turistické trasy

Zajímavou perličkou je skutečnost, že české turistické značení má nakročeno i k tomu být první na světě. Určitě bychom si přáli, aby turistická trasa Štěchovice – Svatojánské proudy byla nejstarší nejenom u nás, ale i ve světě. Nicméně tomu tak bohužel není. Za ty nejstarší turistické stezky světa bychom patrně měli označit ty, které se rodily na počátku 19. století v Německu, a to zejména v tamějších alpských údolích. Někdy se jako o první stezce hovoří také o 14 km dlouhé cestě v horách White Mountains v americkém státě New Hampshire.

Nejpropracovanější systém na světě

Ovšem náš systém je v současnosti nejpropracovanější nejenom v rámci Evropy, ale dokonce i v rámci světa. Připomeňme si proto pár téměř současných čísel. Koncem roku 2005 u nás existovalo 40 157 km pěších značených tras. Týž rok se o ně staralo celkem 1357 značkařů a práce jim trvaly přes 61 000 hodin. Trasy určovalo 58 260 směrovek a 3213 směrovníků. Úctyhodné, že?

Původní trasa Štěchovice – Svatojánské proudy

Pokud jste právě teď zatoužili vydat se po stopách historie a navštívit první vlaštovku našeho turistického značení, má to jeden podstatný háček. Turistická trasa Štěchovice – Svatojánské proudy už dnes bohužel neexistuje. Byla zaplavena Štěchovickou přehradní nádrží. Můžete se ale vypravit po druhé části dokončené v roce 1889, a to z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou na Karlštejn. Ta dnešní tvoří součást modře a zeleně značené turistické trasy s číslem 0001, která vede z Řevnic dále na Babku, poté na Skalku a následně z Holoubkova až na Radeč. Za letní výlet to rozhodně stojí.