Pražské židovské město: Kudy se procházel Golem?
Hliněný kolos dunivě našlapuje ztemnělými uličkami. Zase řádí. Ničí všechno, co mu přijde pod ruku. Obyvatelé pražského židovského ghetta před ním zoufale prchají. Tím, kdo ho zastaví, není nikdo jiný než sám jeho stvořitel, rabi Löw. Pojďme navštívit pražské židovské město Josefov a jeho nejvýznamnější památky.
Středověké pražské židovské město
Jak se zrodilo pražské židovské město? Židé v metropoli bydleli už v 11. století, z té doby o nich pocházejí první zmínky. Proč se usadili právě na břehu řeky Vltavy? Šlo o významnou křižovatku obchodních cest a oni patřili k šikovným obchodníkům. Věnovali se svému byznysu a bohatli. Ovšem podle nařízení 4. lateránského koncilu z roku 1215 museli žít odděleně od ostatních obyvatel. V Praze se proto postupně rodilo židovské ghetto. Někteří panovníci se k Židům stavěli tolerantněji, jiní méně a docházelo bohužel i k pogromům.
Pogromy pomohly ke zrodu legendy
Židé v historii čelili mnoha pogromům a ti pražští nebyli výjimkou. Tím nejstrašnějším se stal ten, který proběhl v dubnu 1389, kdy o život přišlo na 3000 pražských Židů. Mnozí se ukrývali ve Staronové synagoze, kterou dnes můžete navštívit. Právě zranitelnost židovského obyvatelstva dala podnět ke vzniku legendy o Golemovi. Židé potřebovali svého ochránce a hliněné monstrum se jím stalo. Jeho tvůrcem údajně měl být na přelomu 16. a 17. století zmiňovaný rabi Löw, židovský rabín, který na určitý čas zastával funkci vrchního rabína Českého království a patřil k učencům znalým v mnoha oborech. Pravda je ale taková, že pověst o hliněné bytosti v Praze vznikla mnohem později, a to v roce 1841, kdy ji uveřejnil měsíčník Panorama des Universums a pak ji roku 1858 přejal sborník židovských legend Sippurim,
Co přinesla asanace?
Tajemno dávných časů se tedy trochu rozplývá v moderní realitě, ale to nic nemění na tom, že procházka po pražských židovských památkách je krásným zážitkem dýchajícím historií. Připravit se o možnost potkat Golema ve ztemnělých uličkách zbytků Josefova by byla velká škoda. Židovské město se stalo součástí katastru Prahy roku 1850, kdy zákon zrušil vynucený pobyt Židů v ghettech. Paradoxně to ale přineslo konec Josefova. Židé se odsud stěhovali do jiných částí města a v Josefově se poté usazovala chudina. Hygienická situace zde začínala být kritická, a proto bylo roku 1893 zákonem rozhodnuto o asanaci této čtvrti. Velká část z ní byla zbourána.
Nejzachovalejší komplex židovských památek v Evropě
Ze staveb bývalého ghetta toho kvůli asanaci zbylo tedy poměrně málo. Patří k nim Starý židovský hřbitov, židovská radnice a celkem šest synagog, Staronová, Maiselova, Klausova, Pinkasova, Vysoká a Španělská. V době 2. světové války, kdy Židy deportovali do koncentračních táborů, se Josefov stal skladištěm jejich zkonfiskovaného majetku. Mnoho Židů se z táborů nevrátilo a artefakty z jejich pozůstalosti se tak dostaly do majetku dnešního Židovského muzea. Přestože velká část Josefova byla zbořena, Praha se v současnosti pyšní vůbec nejzachovalejším celkem židovských památek v Evropě.
Možná potkáte i Golema
Kromě prohlídky Židovského muzea s průvodcem můžete do hloubky poznat i všechny zákoutí Josefova. Každou neděli v 11 a 14 hodina se lze vydat s průvodcem po okruhu nazvaném Pražské židovské město. Pouť trvá zhruba 2,5 hodiny a kdoví, možná při ní na Golema alespoň ve své fantazii přece jenom narazíte. Pro větší skupiny je možné prohlídky zajistit i v jiné dny a hodiny.
Zdroj: Kniha Jan Boněk, Židovská Praha, Eminent 2009, https://www.jewishmuseum.cz/pamatky-a-expozice/pamatky/zidovske-mesto/,