Petřínská rozhledna: Adolf Hitler chtěl dominantu Prahy zbořit

Petřínská rozhledna slibuje krásný výhled na Prahu, který je odměnou za fyzický výkon. Rozhlédněte se po krásách metropole a připomeňte si, jak věž vznikla.

Na kopci vznikla Hladová zeď

Petřínský kopec se už ve 12. století stal cílem těžařů. Doloval se zde kámen, z něhož byl mimo jiné postaven třeba klášter v Sázavě. Těžilo se zde až do 19. století. Nesmíme zapomenout na to, že římský císař a český král Karel IV. zde v letech 1360–1362 nechal vybudovat Haldovou zeď. Na stavbě nového opevnění města dostala tehdy příležitost vydělat si chudina. Karel tak sfoukl dvě mouchy jednou ranou – zajistil lidem práci a městu další hradby. Petřínský vrch nabízí ale ještě další zajímavé objekty, které stojí za zhlédnutí.

Petřínská rozhledna inspirovaná Paříží

V 19. století, kdy se začíná rozvíjet turistika, se stal oblíbeným cílem vycházek Pražanů. Tím je dodnes. Možná si leckdo z vás, zejména obyvatel hlavního města Prahy dal alespoň jednou v životě rande na Petříně. Místa svádějících k romantickým procházkám a polibkům v soukromí je tu více než dost. Kopec se ocitl v hledáčku nově založeného Klub českých turistů. Tento klub se roku 1889 vydal na světovou výstavu v Paříži a účastníky výpravy nadchla Eiffelova věž. Dospěli k názoru, že by se Praha měla pyšnit také takovou rozhlednou. A protože od řečí neměli daleko k činům, pustili se do díla.

Na věž vedou dlouhé schody

Ačkoliv šlo o značně nákladný projekt, postupně se povedl uvést do praxe. Stavba probíhala celkem rychle, a tak se veřejnost mohla už 20. srpna 1891 pokochat novou svítící rozhlednou. Kdo se chtěl podívat až nahoru, musel mít pořádnou fyzičkou kondici, a to ostatně platí dodnes. Vystoupat na vrchol totiž musíte po 299 schodech. Že to nezvládnete? Nevadí, šance tu je i pro méně mobilní osoby. Ty vyvezl na vrchol výtah, který nejprve fungoval na plynový pohon a později na elektřinu. Takže pokochat se výhledem na Prahu nakonec mohli všichni. Petřínská rozhledna uvítala každého.

Ředitel označil stavbu za ohavnost

Možná netušíte, že vrchol této věže měl původně vypadat o poznání jinak. Petřínská rozhledna se podle původních plánů pyšnila ozdobou, která měla symbolizovat svatováclavskou korunu. Nakonec ale došlo ke zrealizování jednoduššího řešení. Přesto věž nevzbudila v obyvatelích Prahy přelomu 19. a 20. století pouze nadšené reakce, jak byste asi očekávali. Například ředitel Národního divadla se nechal slyšet, že jde o ohavnost a podobný názor sdíleli i další lidé.

Petřínská rozhledna se dočkala odsouzení

Negativní reakce nebyly žádným překvapením. Musíme totiž dodat, že i vzor, podle kterého byla Petřínská rozhledna vybudována, tedy pařížská Eiffelova věž dostala od některých Francouzů podobné hodnocení. Zkritizovali ji například spisovatelé Émile Zola nebo Guy de Maupassant. Když Adolf Hitler v březnu roku 1939 navštívil Prahu u příležitosti vzniku Protektorátu Čechy a Morava a pohlédl na ni z oken Pražského hradu, dokonce rázně prohlásil, že je potřeba ji zbourat. Dnes je ale na ni většina Pražanů naštěstí pyšná.

Petřínská rozhledna jako cíl letního výletu

Výlet na Petřín zkrátka k blížícímu se létu patří. Můžete si sem vyjet lanovkou, nejenom vyšlapat na rozhlednu, kde v přízemí narazíte na výstavu „Petřín – místo vycházek, rozhledů i dolování“ a dozvíte se tak ještě více o historii rozhledny i kopce samotného. Můžete navštívit také Štefánikovu hvězdárnu. Procházkou se přes Petřín dostanete až do Strahovského kláštera, smíchovskou stranu sadu lemuje pěkná Kinského zahrada, tu malostranskou pro změnu Vrtbovská a Lobkovická. Za pěkného počasí stojí Petřín za celodenní výlet.