Hora Říp: Letní výlet po stopách praotce Čecha

Hora Říp
Foto: This image is a work by Wikipedia and Wikimedia Commons user Aktron.When reusing, please credit me as: Aktron / Wikimedia Commons. I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia.More of my work can be found in my personal gallery.csen+/−csenmkplsr+/−, / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 / https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/

Hora Říp má mezi českými vyvýšeninami mimořádné postavení. Než vyrazíte, zkuste si znova přečíst pověst o praotci Čechovi, který se svým kmenem údajně vystoupal právě na tento kopec ve středních Čechách, který se nachází přibližně 4 km od města Roudnice nad Labem. To nejznámější zpracování najdete ve Starých pověstech českých a určitě ho dobře znáte. Patřilo totiž mezi školní četbu.

Reklama

Skutečnost, nebo pouhá báchorka?

Praotci Čechovi poskytla hora Říp pěkný rozhled do kraje, který nazval zemí mlékem a strdím oplývající. Rozhodl se tu i se svými soukmenovci usadit. Bylo to tak ale ve skutečnosti, nebo je to pouhá báchorka? Povídání o zrodu pověsti se může stát příjemným zpestřením výletu. Užijete si zábavu, při které zapojíte fantazii.

Románská rotunda na Řípu

Kde se vlastně pověst o příchodu praotce Čecha a jeho kmene k nám vzala? Jako první ji ve své kronice uvádí Kosmas, a to už na počátku 12. století. Písemné prameny se zmiňují v roce 1126 o tom, že zde už stála románská rotunda. Nejdříve ji zasvětili svatému Vojtěchovi. Musela se zde tyčit už nějakou dobu. Postavena mohla být tedy někdy v období mezi lety 1039 (tehdy se knížeti Břetislavovi I. podařilo získat ostatky svatého Vojtěcha) a 1126.

Hora Říp a významné kroniky

O vysvěcení kostelíku se poté postaral přemyslovský kníže Soběslav I. Ten ho zároveň nechal opravit a rozšířil ho o západní kruhovou věž, když se mu podařilo úspěšně zvítězit v bitvě u Chlumce. Popis rotundy neopomněli ani další kronikáři, a to Dalimil ve 14. století a Václav Hájek z Libočan v 16. století. Ten dokonce odvážně tvrdil, že praotec Čech dorazil na Říp roku 644 a byl pochován v nedaleké Ctiněvsi. Není to ovšem pravda. Dnes už víme, že Václav Hájek ve své kronice uplatňoval svoji bohatou fantazii. Když si něčím nebyl jist nebo proto neexistovali historické prameny, neváhal si to vymyslet.

Hora Říp majetkem šlechtického rodu

V 16. století byla rotunda také zasvěcena svatému Jiří. Z toho je vidět, že hora Říp byla tehdy považována za významnou. Spojovala se s příchodem kmene Čechů na naše dnešní území a ztělesňovala počátky české státnosti. Zajímavé ovšem je, že hora Říp vlastně státu nepatřila. Na začátku 17. století se stala majetkem šlechtického Lobkoviců, protože se nacházela na jejich panství. Zůstala v jejich vlastnictví s výjimkou přestávek v době nacismu a komunismu. Po roce 1989 se v restitucích dostala znovu do jejich vlastnictví – nachází se na jejich pozemcích.

Reklama

Mimořádný význam hory Říp

V období 17. a 18. století se hora Říp stala oblíbeným poutním místem. V centru pozornosti se ocitla 16. května 1886. Tehdy se do Prahy sjely desítky tisíc lidí, aby si užili velké celonárodní slavností položení základního kamene Národního divadla. Původně měl být do metropole přivezen jenom vylomený kámen z hory Říp, což opět svědčí o jejím mimořádném významu. Nakonec ale byly dovezeny i kameny z dalších významných míst.

Dvě cesty našich předků

Schválně přemýšlejte o tom, jestli opravdu mohla být hora Říp prvním cílem našich dávných předků. Nebo se usazovali úplně někde jinde? Podívejme se, co tomu říkají historikové. Ti si myslí, že jsme do Čech připutovali dvěma cestami. Jednu z nich tvoří obchodní stezka, která spojovala Čechy se sousedním Kladskem, k nám ústí u města Náchod. Druhá cesta vedla tzv. Moravskou bránou, jak se nazývá oblast Poodří. Kmen Čechů do naší kotliny dorazily v období od konce 5. do konce 6. století.

Osídlení oblastí u hory Říp

Bylo ale rovinaté okolí hory Říp skutečně jedním z prvních osídlených oblastí u nás? Ačkoliv legenda svádí k domněnkám, že ano, není to tak. Archeologické vykopávky potvrzují, že naši dávní předkové vyhodnotili po svém příchodu k nám jako nejlepší oblasti k životu Slánsko, Pražskou kotlinu a okolí Kralup nad Vltavou. Podřipsko osídlili trochu později, až v 9. století. Nic to ale neubírá na tom, že hora Říp je dodnes významným symbolem.

Cesta na horu Říp: Užijete si romantiku v motoráčku

Až se rozhodnete se na horu Říp vydat, můžete si celou jeho historii připomenout. Kudy se tam dostanete? Romantickou příležitostí, jak se pokoukat po krajině, je výlet Podřipským motoráčkem, který jezdí z Roudnice nad Labem do Libochovic. Z vláčku budete mít Říp jako na dlani. Kromě samotného města Roudnice rozhodně stojí za návštěvu na trase Lázně Mšené, vodní hrad Budyně nad Ohří, hrad Házmburk a zámek Libochovice. Autobusem se sem z Prahy dostanete na trase směrem Roudnice nad Labem, vystupte ve stanici Ctiněves, vlakem z Prahy po trati 095 a cílem je také zastávka Ctiněves.

Reklama

Vydejte se na pouť

V době kolem svátku svatého Jiří (24. dubna) se pravidelně každoročně koná pouť na Říp. Na úpatí hory se tehdy nachází spousta stánků i atrakcí pro děti. Nechybí ani doprovodný program. Pokud si vezmete k srdci heslo, že každý správný Čech by měl alespoň jednou za život vystoupat na horu Říp, můžete se sem vydat v tomto termínu. Cesta je dlouhá asi 2 km. Jinak vám ale nic nebrání zkusit to kdykoliv během léta, zejména, pokud nemáte rádi davy lidí kolem sebe a raději si pouť užijete v klidu.

Reklama

Zdroj: https://horarip.eu/, https://www.kzc.cz/?sekce=pravidelne_verejne_vlaky&stranka=podripsky_motoracek, https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rip-lobkowiczove-usa-praha-roudnice-nad-labem-spd-cesko-babis.A211124_164831_domaci_vapo, Kniha TŘEŠTÍK, Dušan. Mýty kmene Čechů (7.–10. století). Oraga: Nakladatelství Lidové noviny,

Reklama
Reklama
Zavřít reklamu