Keramické kurzy Nosákov – naučte se umění keramiky v příjemné atmosféře

Informace o raku keramice
Původ raku keramiky sahá do 16. století a nachází se v Japonsku, kde talentovaný pan Sen No Rikju hledal specifické nádoby pro čajové obřady. Jeho cílem bylo, aby se během těchto rituálů prohlubovala harmonie, úcta, čistota a klid, což vyžadovalo i vhodné čajové misky, které tyto aspekty reflektovaly. Tak se začala rozvíjet inovativní metoda výroby a pálení keramiky, při které se do misky zapracovávají všechny čtyři prvky a jejich dokonalá harmonie je klíčová pro úspěch; jinak by miska mohla prasknout.

Jak probíhá výroba raku keramiky?
Hlavním rozdílem mezi tradiční keramickou výrobou a raku keramikou je skutečnost, že raku výrobky se vyjímají z pece rozžhavené a poté se chladí na vzduchu, ve vodě nebo v redukčním materiálu, popřípadě kombinací těchto metod.

Od té doby vzniklo mnoho stylů a variant raku keramiky.

Dva hlavní typy jsou japonská a americká raku keramika.
Japonská raku keramika rozlišuje dva významné směry: černou a červenou. Černá raku keramika se vypaluje dřevěným uhlím při teplotách přes 1250 °C a její tmavě hnědé odstíny pochází z glazury s vysokým obsahem železa. Tato keramika se nechává volně chladnout na vzduchu. Naopak červená raku keramika se vyrábí při nižších teplotách a nasbírá si červenou barvu díky engobě z Orche a olovnatým glazurám, přičemž její chlazení probíhá ve vodě.

Americká raku keramika je mladší variantou a charakterizuje se převážně chladnutím v redukčním materiálu, což otevírá prostor pro mnoho experimentů. Hlavní směr zahrnuje následující:

Glazovaný povrch – to se týká keramiky s aplikovanou raku glazurou, která se vyjímá z pece při nižších teplotách, obvykle kolem 1040 °C, a poté se umisťuje do organického materiálu jako jsou piliny, seno či obilí, vytvářející dým. Tento proces vyvolává unikátní vzory na povrchu s různými barevnými odstíny, které nejsou opakovatelné.

Naked raku – také známé jako odhalené nebo svlékací raku, znamená, že po vypálení se keramika uvolní z nanesené engoby a na povrchu se vytvoří vzory, které byly zakouřené v prasklinkách. Tyto výrobky nemají glazuru, a proto se leští, obvykle druhý den po výtočení, pomocí kamínku nebo lžíce.

Craclovací glazury – jsou speciální glazury, ve kterých se vytvářejí prasklinky, které se musí zakouřit v redukčním prostředí.