S tebou mě baví svět

Pozdní režijní debut jednačtyřicetileté Marie Poledňákové získal v roce 1998 v diváckém hlasování status „nejlepší komedie století“. Toto populistické hodnocení však v širším kontextu filmu spíše škodí. Poledňáková nicméně v roce 1982 natočila snímek, který dlouhodobě konvenuje s představami většinového diváka o oddechové rodinné zábavě. Autorka si tento formát úspěšně vyzkoušela jako scenáristka a režisérka už v dvojici televizních komedií Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1978), kde zdařile zkombinovala vztahové problémy dospělých s dětským protagonistou v podání Tomáše Holého. K filmu S tebou mě baví svět si Poledňáková opět napsala scénář na základě prostého zmnožení předchozích úspěšných atrakcí: partnerskou dvojici nahradila třemi manželskými páry a jednoho malého uličníka šesticí roztomilých zlobidel. Místo v letních exteriérech se režisérčin debut odehrává v zasněžených, zimních Beskydech. Tam se trojice hrdinů – lékař Albert (Július Satinský), dirigent Michal (Václav Postránecký) a zvukař Josef (Pavel Nový) – musí vypravit se svými dětmi. Tradiční „pánská jízda“ v horské chatě se tak z rozhodnutí vzbouřených manželek promění v nezapomenutelné zimní prázdniny, během kterých se muži snaží dokázat, že péči o děti zvládnou lépe než jejich lepší polovičky. Komické situace Poledňáková odpichuje od svérázných metod, jejichž prostřednictvím se hrdinové pokoušejí vyrovnat s rozličnými pečovatelskými úkony. Manželky Kateřina, Dáša a Gábina si ovšem brzy uvědomí, že nemohou děti nechat neschopným a nemotorným mužům na pospas… Vyprávění vycházející z nestárnoucího motivu „války pohlaví“ mimoděk podává zprávu o nízké úrovni ženské emancipace v Československu na počátku osmdesátých let.