Františka Plamínková – politička a feministka – výstava ke 150. výročí narození

Františka Plamínková (5. února 1875–30. června 1942) byla česká politička a feministka, která pomohla prosadit volební právo pro ženy. Vystudovala učitelství a záhy se začala angažovat ve snahách zrušit celibát, který platil pro učitelky, pro učitele však ne. V roce 1903 se podílela na založení Ženského klubu českého a o dva roky později spoluvytvořila Výbor pro volební právo žen. Poté co se v roce 1918 Československo odtrhlo od Rakouska-Uherska, přiznala i její zásluhou ústava ženám v nově vzniklém státu volební právo. V roce 1923 založila Ženskou národní radu, která sdružovala ženské spolky liberálního charakteru a koordinovala jejich činnost. V roce 1925 byla zvolena na kongresu ve Washingtonu viceprezidentkou Mezinárodní ženské rady. V témže roce se zúčastnila parlamentních voleb a získala křeslo v československém Senátu, kde působila až do jeho rozpuštění v roce 1939. Františka Plamínková byla hned na začátku války jako hlasitá obhájkyně demokracie a hodnot první republiky zatčena na několik týdnů gestapem. Další zatčení přišlo v roce 1942 během heydrichiády, následovalo uvěznění v Malé pevnosti Terezín. Dne 30. 6. byla popravena na Kobyliské střelnici v Praze.