Tajemný hrad Houska: Dostanete se z něho rovnou do pekla?

Foto: Martin Veselka / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 / https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/

V lesích Kokořínska se má skrývat vchod do samotného podsvětí. Tajemný hrad Houska má být tím místem, kde se nachází. Nevěříte? Ale ano, opravdu to tak má být. Některé pověsti to naznačují. Právě to může být lákavou pozvánkou k zajímavému letnímu výletu, a to zejména v případě, že patříte fanouškům tajemna a nadpřirozené jevy vás lákají. Představíme vám tajemný hrad Houska, který podle legend obsahuje bránu do pekla.

Reklama

Historie Hradiště

Vrátíme se o mnoho staletí zpátky, do doby počátků hradu. Tehdy ještě nešlo o samotný hrad v dnešní podobě. Kníže Slavibor z rodu Pšovanů v divokých kokořínských lesích v 9. století založil hradiště, které už ovšem neslo dnešní název Houska. Zakládal ho totiž pro svého syna Houseka. Nejprve šlo o dřevěnou, později kamennou stavbu.

Tajemný hrad Houska mohl být úkrytem

Jde o velmi odlehlé sídlo, které ani nemělo vlastní zdroj vody v podobě studny. Bylo přinejmenším zvláštní, proč Slavibor, otec kněžny Ludmily (babičky svatého Václava) potřeboval budovat pevnost v tak zapomenutém místě, když měl jistě na výběr dostupnější lokality. Možným vysvětlením je, že šlo třeba o nějaký úkryt.

První pověsti o duších na hradě Houska

Prostorové rozložení vnitřních věží hradiště by názoru o skrýší odpovídat mohlo. Už tehdy má sídlo podivnou pověst. Václav Hájek z Libočan se ve své kronice zmiňuje, že už roku 878 se u hradu nacházela jakási díra, ve které se prý objevovali duchové. V 16. století kolovaly historky o tom, že tam někde zešílel odsouzenec, který si měl odpykávat trest. Říkalo se, že jde o zmiňovanou bránu do pekla. Ale nepředbíhejme. Ještě ani nedošlo k založení samotného hradu.

Dílo českého krále: Přemysl Otakar II. a Hrad Houska

Přestavět hradiště Houska na hrad nařídil někdy kolem roku 1270 český král Přemysl Otakar II. Báchorky o tom, že tu straší pragmatického krále zřejmě neodradily od činů. Situaci viděl z naprosto praktického hlediska. Z hradiště se na jeho pokyn po rozsáhlé přestavbě stal mohutný hrad vybudovaný v raně gotickém stylu. Znamenal důležitý bod pro osidlování českého územní. Tehdy ještě zdaleka nebyla naše kotlina osídlena jako dnes. V mnohých hornatých a lesnatých území nežil nikdo. Lidem se sem kvůli nehostinným podmínkám moc nechtělo.

Reklama

Tajemný hrad Houska a jeho vchod do podsvětí

V kokořínských lesích poblíž dnešního Máchova jezera vznikl na Přemyslův popud nedobytný hrad. Jméno Houska mělo pocházet po majiteli hradu z kmene Pšovanů. Už krátce po postavení hradu se mělo hovořit o tom, že se ve skále, na které majestátní stavba stojí, měl nacházet vstup do podsvětí. Samotná pevnost zde byla vybudována údajně kvůli tomu. Nad puklinou vystavěli kapli. Svatostánek měl zabránit tomu, aby se pekelníci dostali na povrch k nám smrtelníkům. Příběh zní velmi romanticky. Jaká je ale skutečnost?

Sídlo na nehostinném území

Panovníci ve středověku zakládali hrady z několika důvodů. Tyto mohutné pevnosti sloužily k ochraně rozsáhlejších území, hranic a obchodních cest. Hrad Houska ale žádné území, cesty ani hranice nechránil. Nacházel se tehdy z dnešního pohledu v divočině. Velkým minusem byla i skutečnost, že postrádal zdroj pitné vody. Život v něm proto rozhodně nebyl jednoduchý. Je proto otázkou proč si Přemysl Otakar II. vybral k budování hradu takové místo. V úvahu nepřipadalo ani vysvětlení, že by sem chtěl přilákat lidi k dalšímu osidlování. Tehdy to byl opravdu nehostinný kout země.

Záhadný keltský ornament

Záhady provázely tajemný hrad Houska dál. O jaké jde? Podivné je, že se v hradní kapli nachází keltský ornament. Ten má být dokonce starší, než samotný hrad. Jde o znamení vyjadřující keltský sluneční kult. Logicky bychom se měli ptát? Kdo ho namaloval? Kdy k tomu došlo? Proč ho ztvárnil právě tady? Odpověď neznáme.

Tajemný hrad Houska a architektonické přestavby

Architektonický vývoj byl velmi složitý. Tajemný hrad Houska zažil v průběhu staletí mnoho přestaveb. Setkáte se v něm proto prakticky se všemi známými slohy, a to už od toho románského. Nejvýraznější stopu v něm ovšem zanechala renesanční přestavba. Vystřídala se zde postupně řada šlechtických majitelů od Berků z Dubé přes Smiřické ze Smiřic po Hrzány z Harasova až po Valdštejny a Kounice.

Reklama

Nacisté na Housce

V době 2. světové války vzbudil tajemný hrad Houska pozornost příslušníků německých jednotek SS. Heinrich Himmler založil organizaci zvanou Odkaz předků (Ahnenerbe). Archeologické expedice hledající bájné poklady mířily na jeho popud do všech stran. Příslušníkům SS neušla ani pověst Housky a slídili i tam. Využívali prostory také jako oblastní štáb SS. A s čím se na hradě můžete setkat dnes?

Tajemný hrad Houska: Současnost hradu

Hrad byl v restitucích vydán původním majitelům, což byla rodina prezidenta Škodových závodů Josefa Šimonka. Ten tajemný hrad Houska koupil v roce 1924. Nyní ho vlastní potomci jeho rodu. Ti ho roku 1999 zpřístupnili veřejnosti. Koná se zde spousta různých kulturních akcí od historických jarmarků ukazujících tradiční řemesla před šermířská, hudební a taneční vystoupení. Máte-li v plánu svatební obřad, potom místem vašeho sňatku může být právě i tajemný hrad Houska. Rozhodnete-li se hrad navštívit, můžete si odnést vlastní pohled na pekelné legendy spjaté s touto stavbou, Jaký názor si uděláte, to už je na vás.

Pokud tedy uvítáte nadpřirozeno a tajemno, určitě navštivte i hrad Houska. Na hradě je také možnost ubytování, což může přidat na adrenalinu. Někteří lidé dokonce popisují v nočních hodinách zvláštní pocity na těle či bolesti hlavy. Můžete však posoudit sami.

Reklama
Reklama

Zdroj: https://hradhouska.cz/, DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Heslo Houska, s. 30., MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady. Díl první. Praha: Odeon, 1972. 435 s. S. 249. Dále jen Menclová (1972),

Reklama
Zavřít reklamu