Vzhůru na Blaník: Odkud se vzala pověst o ukrytých rytířích?

Výšlap na horu Blaník, kterou najdete nedaleko Vlašimi, slibuje příjemný zážitek. Při procházce lesem na vrchol kopce si můžete příjemně provětrat hlavu a přijít na jiné myšlenky.

Děly se zde podivuhodné věci

Zkusme se ale nejdříve ponořit do historie tohoto tajuplného kopce. Legendy o magickém vrchu Blaník se zrodily už v keltských dobách. Keltské hradiště zde stávalo v období 5. století př. n. l. Údajně už tenkrát se tu prý děly podivuhodné věci. Třeba zde bylo možné spatřit jakási světla, slyšet prapodivné zvuky, údajně se zde pohybovaly přízraky. Lidé se sem proto báli po setmění vkročit.

Keltský příběh

Kde se ale vzala slavná legenda spjatá s tímto kopcem, která hovoří o tom, že bojovníci ukrytí uvnitř přijdou českému národu na pomoc, až mu bude nejhůře? Prvopočátky můžeme podle názoru odborníků vystopovat právě až do keltských dob. Samotní Keltové totiž měli podobné příběhy v oblibě. Cestou lidového vyprávění předávaného ústně se šířily z generace na generaci. A hora získala svoji tajuplnou pověst.

Když se otevře Veřejová skála

Velitelem spících bojovníků má být sám kníže svatý Václav, patron českých zemí. Když půjde naší zemi do úzkých, má se na Blaníku otevřít Veřejová skála a z ní vycválá Václav na koni v čele svého vojska, které v zemi rychle zajistí mír a klid. Taková pověst se velmi hezky poslouchá, zvláště v nelehkých dějinných okamžicích. Není proto divu, že hora s takovou pověstí začala brzy přitahovat pozornost lidí. Legendu o ukrytém vojsku zmiňuje už Kosmova kronika pocházející z 1. čtvrtiny 12. století.

Pověst o Blaníku se šíří

Ve středověku začali lidé provádět poutě na Blaník. Dělo se tak v průběhu 15. století v době husitských válek. Husité na Blaník vyrazili v roce 1420.  Osobou, která se významně zasloužila o šíření příběhu o Blaníku mezi širokou veřejností, se ve 2. polovině 15. století stal lidový kazatel Mikuláš z Vlásenice u Pelhřimova. K vyprávění přispělo také vítězství nad nepřáteli u nedaleké vsi Býkovice.

Hora Blaník a její zvuky a přízraky

V průběhu dějin hora potvrzuje svoji tajuplnou aureolu. Třeba jistý farář z blízké obce Pravonín v roce 1734 tvrdil, že při soumraku a úsvitu se směrem od hory do krajiny ozývá neznámé bubnování a troubení. Šlo snad o signál rytířů vyzývající k tomu vyrazit do útoku? Další z farářů z Louňovic pod Blaníkem hovořil o přízracích. Uvnitř hory se prý také ztráceli lidé, kteří se dostali do podivného časoprostorového vakua. Když se objevili znovu, mysleli, že byli pryč chvíli, a přitom uplynulo několik let.

Zmizelý kameník v hoře Blaník

Když se roku 1868 vylamoval z Blaníku kámen pro stavbu pražského Národního divadla, během akce kamenický pomocník Václav Podbrdský spadl z 60metrové výšky. Tělo se nenašlo a úřady ho prohlásily za mrtvého. O osmnáct let později se ale Podbrdský dostavil k vlašimskému soudu se stížností, že za svoji práci nedostal mzdu. Nešlo prý o podvodníka, byl to skutečně on.

Blaník a co na něm uvidíte v současnosti

Nechme ale tajemno tajemnem. Opusťme dávnou historii a soustřeďme se na to, co zajímavého můžete vidět, pokud se na Blaník vydáte v současnosti. Velký Blaník měří 638 m. n. m., neřadí se tedy mezi naše nejvyšší hory, ale vyniká svým významem. Můžete se sem vydat po turistické značené trase. Vede tudy také naučná stezka S rytířem na Blaník. Přijedete-li od Kondrace, můžete pod horou zaparkovat zdarma, totéž platí u Domu přírody Blaník, roubence, ve které se podrobně seznámíte se vším, co zde roste. Hezký výhled po okolí si můžete vychutnat z rozhledny ve tvaru husitské hlásky, která se nachází na samotném vrcholu.