Tipy na gastrovýlety po Čechách: Vymyslel utopence utopený hostinský?

Cestování může mít spoustu podob a cílů: za sportem, za klidem a přírodou, na hrady a zámky, na festivaly a jiné akce. V posledních letech jsou v kurzu ale také gastrovýlety. Pojďme se podívat, kde můžete na našem území ochutnat ty nejoblíbenější české lahůdky.

Miletín: Sladký pamlsek ve tvaru knihy

Miletínské modlitbičky nejsou knížky, jak by se mohlo zdát, ale voňavá perníková specialita z východních Čech. Název odkazuje na kapesní modlitební knížky, které perníčky tvarem připomínají. Uvnitř se skrývá sladká náplň, obal zdobí cukrová krajka – ideální suvenýr pro cestovatele se smyslem pro tradici. Ta je pěkně dlouhá, poprvé je v roce 1864 nabízel na pouti zdejší perníkář Josef Erben.

Hořice: Dokonale rolovaná cukrovinka

Hořické trubičky, lahodná cukrovinka z Podkrkonoší, potěší nejen milovníky sladkého. Pojmenované jsou podle města Hořice. Jejich příběh sahá až do roku 1812, kdy je zde podle legendy naučil péct paní Líčkovou raněný Napoleonův kuchař na oplátku za ošetření. Tradičně se skládají ze dvou tenkých vrstev a ručně se sypou cukrem, skořicí a jemně mletými oříšky. Křehké, voňavé a dokonale rolované – ideální suvenýr i svačina na cesty. Zamíříte-li do Hořic, měl byste je rozhodně ochutnat přímo u zdroje.

Karlovy Vary, Mariánské Lázně: Oplatky, po kterých se zapráší

Lázeňské oplatky tvoří křupavý zázrak z oplatkových kleští. Objevily se u nás v 18. století, a to díky německému obyvatelstvu. Legenda přisuzuje prvenství v jejich přípravě u nás kuchyři z kláštera v Teplé. Nejprve si oplatky získaly oblibu v pohraničí, dnes ale patří k ikonám lázeňských měst. Nejznámější jsou Karlovarské a Mariánskolázeňské oplatky – tenké plátky s jemnou náplní, které potěší na jazyku i jako suvenýr. Oblibu si ovšem získaly i Karlovarské trojhránky. Tuhle tradici si v lázních nesmíte nechat ujít a ochutnat společně s lahodným kafíčkem.

Pardubice: Pepřový koláč s historií

Pardubický perník, sladká chlouba východních Čech, vznikl už ve 14. století. Původní receptura byla jednoduchá, obsahovala med, mouku a pepř, což výsledku dodalo nejenom chuť, ale i jméno, které vzniklo z německého „Pfefferkuchen,“.v doslovném překladu pepřový koláč. Dnes je Pardubický perník mnohem měkčí a voňavější než v dávné historii a často krásně zdobený. Cestovatelé mířící do města koní by si ho rozhodně neměli nechat ujít, protože je to součást historie Pardubic a seženete ho tam v pestré nabídce hned v několika prodejnách.

Lomnice nad Popelkou: Křupavá sváteční tradice

Lomnické suchary, křupavá specialita z Lomnice nad Popelkou, se pyšní tradici sahající až do 18. století. Těsto plné oříšků, mandlí a voňavého koření se peče dokonce dvakrát, aby získalo svoji typickou křehkost, a nakonec se obaluje cukrem. Dříve byly především symbolem svátečního pečiva, které se neservíruje každý den. Ani dnes je neseženete každý den a hned tak někde, i proto se vyplatí se za nimi do místa jejich vzniku vypravit.

Chodsko: Umění vonící domovem

Chodské koláče, lahodná specialita ze západních Čech, nejsou jen pečivo – jsou uměním. Plochý koláč se plní tvarohem, mákem a povidly, přičemž v každé oblasti Chodska ho zdobí po svém. Někde se náplně vrství do proužků, jinde tvoří na tvarohu makové a povidlové ornamenty. Tradice sahá až do 18. století a dodnes koláče zdobí slavnostní sváteční stoly. Připomínají kuchařské umění našich babiček, na které nedáme dopustit.

Berounsko: Památka na utopeného

Utopenci, pikantní pochoutka k pivu, mají své kořeny na Berounsku. Nakrájené špekáčky se naloží do sladkokyselého nálevu s cibulí, kořením a octem, kde získají typickou chuť. Název vznikl prý podle hostinského a mlynáře Šamánka, který recept vymyslel, protože zkoumal možnosti, jak špekáčky déle uchovat čerstvé a později se tragicky utopil při opravě mlýnského kola. Podle jiných názorů jde ale prostě o to, že špekáčky jsou utopené v octovém nálevu. Dnes jsou utopenci stálicí českých hospod.

Praha: Poctivý buřtík se špekem a vařená šunka

Špekáček, česká legenda mezi uzeninami, se poprvé objevil na Jubilejní zemské výstavě v Praze roku 1891. Od běžných vuřtů se liší vyšším podílem masa a špeku, zkrátka má poctivější složení. První špekáčky tenkrát odřezával z udírny učedník Emanuel Maceška, později velmi uznávaný uzenář. Dnes patří špekáčky ke každému táboráku i chalupě a nejlépe chutnají opečené nad ohněm – určitě všichni můžeme potvrdit, že právě ten lehce očouzený povrch a šťavnaté maso dělají z tohoto prostého jídla nezapomenutelný zážitek. Pražská šunka, známá v zahraničí jako Prague Ham, je českou lahůdkou s bohatou historií. Vepřová kýta se nejprve lehce udí a pak vaří, což jí dodává jemnou chuť a šťavnatost.

Šumava: Domácí bochník a posvícenské placky

Šumavský chléb, voňavý bochník s křupavou kůrkou, má kořeny v tradičním pečení na venkově. Vyrábí se ze žitného kvasu a pšeničné mouky, díky čemuž má výraznou chuť a dlouho vydrží čerstvý. Oblíbenou variantou je podmáslový chléb, jemnější a nadýchanější. Cestovatelé putující Šumavou by si tenhle kus poctivé historie rozhodně neměli nechat ujít – zvlášť s trochou sádla a špetkou soli. Hnětýnky, známé také jako posvícenské placky, jsou lahodnou šumavskou tradicí spojenou s posvícením. Těsto chutí připomíná vánoční cukroví, ale hnětýnky bývají větší a bohatěji zdobené polevou a cukrovými vzory. Pekly se jako slavnostní pochoutka, kterou hospodyňky nabízely návštěvám.

Hodice: Český pokus o Uherák

Vysočina, oblíbený český salám, vznikla v roce 1967 v Hodicích. Češi si chtěli chuťově připomenout tradiční Uherák, ale zároveň mít salám tepelně opracovaný. Receptura se ustálila na směsi předsoleného hovězího, libového a výrobního vepřového masa, sádla a pepře. Vysočina znamená skvělou svačinu i chutnou kapitolou české uzenářské tradice.

Český Krumlov: Dotek sýrařské tradice

Jihočeská niva, lahodný sýr typu rokfór s modrozelenou plísní, pochází z Českého Krumlova. Tento sýr si rychle získal oblibu díky své výrazné chuti a krémové konzistenci. Název „Niva“ se stal synonymem pro všechny podobné plísňové sýry vyráběné v Česku. Ochutnávka Jihočeské nivy je skvělým způsobem, jak poznat bohatou sýrařskou tradici regionu.

Třeboň: Ryba, která se rozplývá na jazyku

Třeboňský kapr je legendou jihočeského rybníkářství, jehož tradice sahá až do středověku. Díky unikátním podmínkám místních rybníků má jemné maso a lahodnou chuť, kterou ocení každý milovník ryb. Kapr z Třeboně je nejen symbolem Vánoc, ale i kulinářským pokladem regionu. Při návštěvě Třeboně si pochutnejte na rybě v některé z místních restaurací,

Opočno: Chladivý točený polibek

Opočenská zmrzlina je lahodnou tradicí z malebného Opočna. Tento točený poklad nabízí širokou škálu chutí – od krémových smetanových po osvěžující vodové a ovocné sorbety. Její výroba má dlouhou historii. Samotná zdejší mlékárna vznikla v roce 1936 a zmrzlinové směsi vyrábí od roku 1960, takže se chlubí pořádně dlouhou tradicí.

Planá nad Lužnicí: Sýr jako cenný kov

Blaťácké zlato, měkký sýr se zlatooranžovým povrchem, je pokladem jihočeských blat. Jeho pružná textura a jemná, sýrově mléčná chuť osloví každého milovníka sýrů. Tento regionální skvost vychází z tradičních receptur a je symbolem místní sýrařské tradice. Mlékárenské družstvo táborské ho v Plané nad Lužnicí začalo vyrábět v roce 1939.

Přibyslav: Nakládaná chuťovka a vzpomínka pro dospělé

Přibyslavský hermelín, originální český sýr s ušlechtilou bílou plísní, je pokladem z Vysočiny. Sýru s jemnou krémovou chutí se daří díky tradiční výrobě a kvalitním surovinám. Hermelín je oblíbený na českých stolech i v restauracích, často podávaný v naložené podobě jako chuťovka k pivu. Přibyslavský pribiňáček je tradiční tvarohový dezert pro děti, který vznikl už v roce 1954 v Přibyslavi. Spojuje jemný tvaroh se smetanou do krémové dobroty, která si rychle získala srdce rodin po celé zemi. Díky své historii a chuti je dnes pribiňáček nejen dětskou lahůdkou, ale i nostalgickou vzpomínkou pro dospělé.

Plzeň: Světové pivo a křupavé bramboráky

Legenda zvaná Plzeňské pivo se zrodila roku 1842 a tvoří samotné srdce české pivní tradice. Právě tady vznikl první světlý ležák, který změnil svět piva svou čistou chutí a zlatavou barvou. Díky mistrovství sládků a jedinečné vodě si Plzeňské získalo přízeň nejen doma, ale i ve světě. Plzeňské vošouchy jsou tradiční bramboráky. Jsou křupavé, voňavé a často podávané s česnekem nebo zelím. Podobné pochoutky ale najdete i jinde a pod jiným názvem, v Jižních Čechách jim říkají Cmunda, v Podkrkonoší pro změnu Sejkory.