Luční bouda zavřela dveře: Srdce Krkonoš přestalo tlouct

Luční bouda jako vstupní brána a srdce Krkonoš nikdy neměla snadný osud. Víte ale, proč se stala tak významnou budovou? Právě tady velmi často začíná vysokohorské dobrodružství nejednoho turisty. Letos v červnu ale Luční bouda poněkud utichla.

Luční bouda: historie

Luční bouda je nejen největší a nejstarší horská chata v Krkonoších, ale kromě toho disponovala i nejvýše položenou restaurací, konkrétně 1410 m nad mořem. Navíc stojí na skvělém místě, protože se nachází pouhé 4 km od Sněžky.

Báchorek o jejím založení existuje mnoho. V historických pramenech najdete zmínku z roku 1625 o zemědělské usedlosti, jejíž poloha by odpovídala Luční boudě, avšak při rekonstrukci roku 1869 tu objevili základní kámen, na němž se uvádí letopočet 1623.

Luční bouda během 2. sv. války

2.října 1938 Luční bouda vyhořela. Dle některých názorů požár založily německé oddíly, které ji zároveň obsadily. Ty naopak tvrdily, že bouda shořela při ústupu českých vojsk z pohraničí. Tuto verzi na konec stát uznal za oficiální a tehdejší němečtí majitelé dostali dokonce odškodné. Bouda prošla rozsáhlou rekonstrukcí a německá říše ji slavnostně dokončila na Velikonoce roku 1940. Bouda měla nadstandardní vybavení a až do konce války sloužila jako výcvikové středisko wehrmachtu.

Osud boudy po válce

Po válce měly budovu ve správě různé organizace a spolky, jmenovat lze např. ČSTV. Během této éry navštěvovaly Luční boudu stovky dětí, aby zde absolvovaly nejčastěji lyžařské kurzy. Dříve tu totiž fungoval i malý vlek. Zlé časy však nastaly v letech 2002-2003, kdy boudu vlastnil soukromý majitel, který ji ale bohužel nechal zchátrat. Kruté zimy, nepřízeň počasí a nedostatečná péče způsobily její úplné uzavření na dva roky. V roce 2004 koupil horskou chatu nynější majitel, který opět provedl rekonstrukci a doposud se snažil, udržovat Luční boudu jako útočiště pro všechny milovníky vysokohorské turistiky.

Luční bouda v roce 2025

Od 1.června 2025 došlo k uzavření Luční boudy, která nyní již funguje pouze pro ubytované hosty. Kolemjdoucí si nezajdou na oběd, ani neodskočí na toaletu. Jde o reakci na spor se Správou Krkonošského národního parku o přístupovou cestu a povolení k vjezdu.

Majitelé se tak rozhodli kvůli tomu, že jejich dodavatelé dostávají vysoké pokuty za vjezd do KRNAP, protože přístupová cesta spadá do klidové zóny. Mohou samozřejmě získat výjimku, ale na tu se čeká až 30 dní. Problém nastává v případech, kdy dojde k havárii a řemeslníci se nemají na boudy jak dostat.

Problémy mají i další majitelé, které tato restrikce omezuje v jejich podnikání. KRNAP sice tvrdí, že si lze zažádat o výjimku, ale ne všechny schválí. Jeden z majitelů uvedl, že nezískali povolenku pro školní autobus, který by do boudy vyvezl 45 dětí. Tyto osoby by tak museli postupně dopravit vlastním osobním vozem, na které mají stálou povolenku, ale dalším problémem je, že školy často zakazují tento typ osobní přepravy. Školní zájezd se z tohoto důvodu nekonal.

Otázkou tak zůstává, jaká je budoucnost vysokohorských chat a jak se bude tento problém dále řešit.

Okolí Luční boudy

Luční bouda tvoří pomyslné srdce Krkonoš, proto bývá velmi dobrým výchozím bodem pro mnoho turistů. Těšit se můžete na horské pláně, rašeliniště a úchvatné výhledy. Mezi největší lákadla pochopitelně patří samotný výstup na Sněžku. Cesta z Luční boudy na vrchol zabere zhruba 90 minut. Cestou minete prameny Úpy i historickou kapličku. Výšlap lze označit jako středně náročný, ale výhled stojí za to. Počítejte však s obrovským množstvím turistů, proto pokud si chcete vychutnat výšlap bez davů, vyrazte na cestu brzy z rána.

Kdo preferuje klid a méně lidí, vydejte se na Výrovku nebo Dvorskou boudu. Obě trasy vedou přes horská úpatí, z nich uvidíte až na polskou stranu hor. Dobrodruzi a odvážlivci pak mohou jít úzkou stezkou po hřebeni z Luční přes Kozí hřbety.

Krkonoše mají co nabídnout v kterémkoli ročním období. V létě si užívejte výhledy do krajiny, v zimě pak vyzkoušejte skvěle upravené běžkařské stopy.