Vydejte se na houby, zkušení hlásí bohaté úlovky

Ideální je, když se po několika dnech vydatnějších dešťů ochladí jenom mírně, teploty se drží mezi 18 a 25 °C a půda zůstane nasáklá vodou. Právě tehdy se v lesích spouští houbový boom. Nejlepší je, když po deštích následují teplé a vlhké dny s oblačností, protože prudké slunce dokáže povrch lesa rychle vysušit. Velkou roli hrají i noci, pokud teploty neklesnou pod deset stupňů, růst se urychluje. Houby pak vyrostou během několika dnů a zdánlivě se objevují doslova přes noc. Naopak dlouhotrvající sucho, prudké vedro nebo vytrvalý déšť jejich růst brzdí. Proto sledujte nejenom předpověď, ale i to, jak se drží vlhkost v půdě. Když po dešti přijde pár dní tepla a mlhy se ráno líně převalují mezi stromy, je téměř jisté, že na vás lese čeká plný košík. Takové počasí aktuálně panuje na řadě míst naší republiky. Kam se pro úlovek vypravit a co s ním udělat?

Vede Šumava, Krušné a Jizerské hory a Krkonoše

Podle mapy pravděpodobnosti růstu hub od ČHMÚ (která vychází z úhrnů srážek za posledních 30 dní a průměrných teplot) je momentálně největší šance na houby ve vyšších polohách, můžete tedy vyrazit na Šumavu, do Jizerských a Krušných hor a do Krkonoš. Tam máte úlovek téměř jistý, deštivé počasí poskytlo ideální podmínky pro růst hřibů, lišek i bedel. Na Moravě se situace rovněž zlepšuje, především na severovýchodě, kde také začínají houby hojně růst. Naopak příliš příznivě to nyní nevypadá v Brdech a na Křivoklátsku, ale snad se to brzy změní. Ovšem celé oblasti uvedených hor jsou hodně široký pojem, buďme tedy konkrétnější.

V Národním parku sbírat nesmíte

Když se blíže podíváme na Šumavu a do jejího jihočeského podhůří, je to hlavně okolí Železné Rudy a Špičák, v hustých smrčinách se zde objevují hřiby i lišky. Dále druhově bohaté lesy kolem Lipenské přehrady. Okolí Volar je ideální na lišky obecné. Ve vlhkých mechem porostlých smrčinách u Kvildy se hřiby smrkové objevují jako první, zejména po dešti. Pozor, první zóna NP Šumava je zakázaná, sběr tam není povolený. V Krušných Horách jde o vyšší polohy, oblasti Nejdku, Perninku, Klínovce či Cínovce, kde najdete křemenáče, kozáky či hřiby.

Najdete hřiby i lišky

V Jizerkách zase hraje prim okolí Černé Nisy a Maliníku, Vysoký hřeben a také okolí Hašlerovy chaty, Bedřichov a okolí vodní nádrže Josefův Důl: tato oblast je známá bohatým výskytem hub, včetně hřibů kovářů, muchomůrek růžovek (masáků), kozáků, křemenáčů a holubinek. V Krkonoších je to nyní hlavně okolí Rokytnice nad Jizerou a Benecka, lokalit známých bohatým výskytem hřibovitých hub, jako jsou hřiby smrkové, hřiby hnědé (suchohřiby), klouzci, křemenáči a kozáci. Láká i okolí Harrachova, kde nejdete různé druhy hub, včetně hřibů a lišek.

I fáze měsíce hrají roli

Podstatné je si výpravu do lesa správně načasovat. Na naší chatě měl jeden soused jednu zvláštní teorii: „Houby rostou, když jde měsíc nahoru.“ Já jsem se tomu dlouho jen smála. Vždyť přece houby potřebují hlavně déšť a vlhko a teplo, co by s tím měl společného měsíc na obloze? Ale jednoho léta jsem si řekla, že to vyzkouším. Pořídila jsem si kalendář s fázemi měsíce a začala pečlivě sledovat, kdy houby sbírám a jaký je zrovna měsíc. A světe div se, začala jsem mít pocit, že na té jeho staré pravdě něco je. V době, kdy se srpek zvětšoval, býval můj košík plnější. Samozřejmě, roli hrálo počasí, ale ten zvláštní soulad s lunou se nedal přehlédnout. Od té doby, když se dívám na noční oblohu, říkám si: možná příroda skrývá víc tajemství, než tušíme a stačí dát šanci i dávným radám, které jsme brali jako pověru.

Nemusíte jíst jenom klasiku

Můžete nad sbíráním hub v době růstu vrtět hlavou, nebo to také zkusit a sami uvidíte. A co potom s bohatým úlovkem? Pokud vás omrzely klasické smaženice (přiznám se, že třeba já smaženici nemusím prakticky vůbec, ale uznávám, že někdo ji má za nejlepší pochoutku), řízky z bedel nebo houbová omáčka, zkuste dát letos své houbové úrodě trochu jiný kabát. Fantazii se meze nekladou a houby snesou i netradiční kombinace, které vás možná překvapí. Pojďme si nějaké představit.

Zkuste med a feferonku

Jedním z tipů je houbové carpaccio – tenké plátky čerstvých hříbků nebo žampionů naskládejte na talíř, zakápněte olivovým olejem, citronem, posypte parmazánem a bylinkami. Lehký, svěží předkrm, který chutná elegantně a přitom je hotový za pár minut. Podotýkám, že musí jít o houby zcela čerstvé a zdravé a s množstvím byste to neměli přehánět. Pro odvážnější gurmány se hodí houby v octovém láku s chilli a medem. Nakládané houby zná kdekdo, ale když je doplníte o kousek čerstvé feferonky a lžíci medu, dostanou příjemně pikantní i sladký nádech. Výborné k masu nebo jen tak s kouskem chleba. Já osobně nakládaným potravinám s octem moc neholduji, ale tohle mi připadalo fajn.

Zapečená lahůdka

Vyzkoušet můžete i houbové ragú na víně. Místo klasického dušení na kmíně a cibuli je restujte na másle, zalijte bílým vínem a nechte lehce zredukovat. Podávejte s čerstvou bagetou – jemná francouzská atmosféra zaručena. A co třeba houby na grilu nebo zapékané? Velké klobouky žampionů nebo bedel potřete bylinkovým máslem, zapečte s kozím sýrem a vlašskými ořechy. Skvělá alternativa ke grilovanému masu. Pokud rádi experimentujete, připravte si houbové smoothie. Sušené hříbky rozemelte na prášek a přidejte lžičku do smoothie s banánem a kakaem. Neobvyklé, ale plné chuti i živin.

Nebojte se experimentovat

Přiznám se, že houby raději sbírám, než jím. Pravdou ale je, že jsem se díky zmíněným tipům přesvědčila o tom, že jejich úprava nemusí být šedá nuda, která nevyhovuje každému. Houby se dají proměnit v delikatesu na tisíc způsobů. Stačí se zkrátka oprostit od zažitých receptů a zkusit něco nového.