Vrátenský větrák: Podaří se navrátit mu jeho mlýnskou duši?

Větrné mlýny rozhodně nejsou dominantou České republiky, ale pár jich přeci jen u nás najdeme. Jeden takový mlýn holandského typu se nachází nedaleko obce Vrátno poblíž Mšena. Odsud tedy pramení jeho název Vrátenský větrák. V současnosti jej vlastní soukromý provozovatel a mlýn není přístupný veřejnosti. Když ale pojede okolo, za zastavení a fotku určitě stojí.

Větrné mlýny v Čechách

Větrné mlýny představují jedny z nejstarších technických zařízení, která využívala při svém provozu přírodní energii, jenž ulehčila lidem práci. Až do průmyslové revoluce představovaly mlýny na obilí nejsložitější strojní systémy, které ukazovaly na precizní práci a um nejen mlynářů, ale také sekerníků a kovářů. Asi vás to překvapí, ale dle historických pramenů se na venkově v Čechách i na Moravě nacházelo přes tisíc větrných mlýnů, ať už větších či menších.

Větrné mlýny dnes

Do dnešní doby se dochovalo pouze pár desítek větrných mlýnů, které by navíc měly původní technické vybavení. Spousta těchto staveb byla přestavěna k bydlení nebo rekreaci. Z tohoto důvodu bychom si měli vážit těchto dochovaných památek a snažit se o jejich obnovu a rekonstrukci.

Vrátenský větrák: Historie

Vrátenský větrák nechal vystavět statkář Václav Mareček roku 1870. K jeho výstavbě se použil materiál, který se těžil zhruba 300 m od mlýna. Ještě dodnes uvidíte v místě těžby hlubokou rokli. O 8 let později vyrostla vedla mlýna další budova, v níž se nacházely tzv. stoupy. Toto zařízení sloužilo k drcení a likvidaci odpadu. Poháněly jej převodní hřídele ze mlýna a statkář zde drtil kosti, které kupoval od řezníků. Kostní moučkou, která vznikla, pak hnojil svá pole.  

Provoz Vrátenského větráku

V prvních letech obsluhoval mlýn sám Mareček, kterému pomáhala jakási stará panna Terezka, jejíž příjmení nám není známo. Pak ale začal Mareček mlýn pronajímat, a to znamenalo začátek jeho konce. Poslední majitel větráku svému řemeslu příliš nerozuměl, a tak mlýn opustil a větrák začal pustnout. Od roku 1923 zůstal zcela opuštěn a cizáci s tuláky jej začali rabovat a ničit to, co z něho zbylo. Roku 1934 zbyly z mlýna pouze obvodové zdi a prameny z roku 1973 uvádí, že v této době měl mlýn pouze zeď do výšky prvního patra.

Vrátenský větrák od 20. století

V 90. letech se mlýn dostal do soukromého vlastnictví, ale jeho oprava proběhla velmi necitlivě, protože jej přizpůsobili rekreačním účelům. V roce 2005 zůstává ale znovu opuštěn a opět chátrá.

Majitel, který vlastní mlýn v současné době, jej zakoupil roku 2014 a snaží se nejen o obnovu jeho vzhledu, ale rád by mu navrátil také původní funkčnost. Držme mu tedy palce, ať se mu jeho úsilí podaří.