Volby 2025: Volíte poprvé nebo po pauze? Kompletní průvodce pro vás

Jdete poprvé k volbám, nebo jste dlouho nevolil a nejste si jisti, jak celý proces probíhá? Co si vzít s sebou a podle čeho se rozhodovat? Přinášíme přehled toho nejdůležitějšího –proč volit, jaké typy voleb v Česku existují, kdy a kde proběhnou ty letošní a jaké politické strany se ucházejí o hlasy voličů.

Volby: základní přehled

Volby představují základní nástroj fungující demokracie. Umožňují občanům rozhodnout o tom, kdo je bude zastupovat a jakým směrem se stát bude ubírat. Dalo by se tak zjednodušeně říci, že tím, koho si lid zvolí, vyjadřuje svůj názor a předává tím část své moci voleným zástupcům.

V Česku dělíme volby na:

Parlamentní – konají se každé čtyři roky a občané v nich volí poslance do Poslanecké sněmovny, která se označuje jako dolní komora Parlamentu. Tyto volby proběhnou již v říjnu roku 2025. Každý z poslanců má rozhodující hlas při schvalování zákonů nebo při sestavování státního rozpočtu.

Senátní – do této horní komory Parlamentu se volí každé dva roky třetina jeho členů. Mandát senátora totiž trvá 6 let. Senát má na starost správnost zákonů, jejich prosazování, případně změnu. Může také zpomalit prosazení některých zákonů, u nichž má pocit, že potřebují důkladnější zvážení.

Prezidentské – jednou za 5 let občané volí hlavu státu – prezidenta. Ten jmenuje vládu, podepisuje zákony, zastupuje navenek naši zemi, nebo třeba uděluje milost.

Krajské a obecní volby – v těchto volbách se rozhoduje o složení zastupitelstev v krajích, městech a obcích. Ta spravují školy, místní dopravu, kulturu, zdravotnictví v regionech a ostatní záležitosti, které se týkají každodenního života.

Volby do Evropského parlamentu – konají se jednou za 5 let a vybíráme v nich europoslance, kteří zastupují Českou republiku v Evropské unii. Ti ovlivňují evropské zákony, které mají dopad i na naši vnitrostátní politiku (např. ochrana životního prostředí, pravidla pro firmy, zemědělské dotace).

Kdy probíhají volby 2025

Volby do Poslanecké sněmovny se budou konat v pátek 3. října (14:00 – 22:00 hodin )a v sobotu 4. října (8:00 – 14:00 hodin) 2025.

Volby probíhají ve volebních místnostech v obcích, tedy nejčastěji ve školách, kulturních domech, apod. Stačí tedy zajít do volební místnosti pod kterou spadáte dle trvalého bydliště a vyplnit volební lístek, se kterým vám ale případně poradí dozor u voleb. Pokud se v dané dny nacházíte mimo své bydliště, ale přesto chcete volit, požádejte si o voličský průkaz a změňte si volební místnost. K volbám si samozřejmě nezapomeňte vzít občanský průkaz.

Jsou volby povinné?

V Česku volby povinné nejsou, tedy ničím se neproviníte, pokud se nezúčastníte. Neexistují žádné sankce za to, že se nevyjádříte svým hlasem.

Ačkoli nejde o zákonnou povinnost, účast ve volbách je velmi důležitá. Nízká účast voličů může zkreslit výsledky a oslabit legitimitu politiků, kteří budou vládnout. Když nevyužijete své právo volit, ztrácíte tím příležitost ovlivnit, jakým směrem se bude stát ubírat.

Za sebe mohu říct – zahoďte prvotní ostych a rozhodně se voleb zúčastněte. Jde o otázku pár minut. Přijdete do volební místnosti, předložíte komisi svůj občanský průkaz a jdete za plentu vyplnit lístek se stranou, kterou chcete zvolit. V parlamentních volbách volíte jednu stranu nebo koalici a zakroužkovat můžete až čtyři kandidáty (preferenční hlasy) Pak už jej vložíte do obálky a tu vhodíte do urnu.  

Krátký přehled stran

Politické strany a hnutí zastupují různé názory, hodnoty a priority. V parlamentních volbách 2025 kandiduje 26 stran, hnutí a koalic. Mezi nejznámější a nejvíce zmiňované patří např. :

• ANO – které lze označit za bývalou vládní sílu, která má ale stále poměrně velkou podporu společnosti.
• SPOLU – koalice stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.
• SPD – toto hnutí má výrazný postoj proti migrační politice, prezentuje se třeba snižováním daní, nebo snižování cen potravin.
• Přísaha – bojuje proti korupci a chce zavést rovné daně pro všechny.

Každá strana má svůj program a představu, jak by chtěla spravovat stát. Před volbami můžete sledovat volební debaty, tiskové zprávy a webové stránky, kde se alespoň seznámíte s jednotlivými programy všech stran a koalic.

Sledujte také, kolik procent musí strana získat, aby se dostala do parlamentu. U běžné strany je to 5 % hlasů. U koalic se tato hranice zvyšuje (např. koalice dvou stran musí získat min. 8 %).

Kdy se chopí funkce nová vláda

Nástup nové vlády znamená určitý proces.

1. Sčítání hlasů a vyhlášení výsledků
   Okamžitě po uzavření volebních místností se začínají sčítat hlasy, místní komise posílají výsledky dál a ty se postupně zveřejňují.
2. Vyjednávání o vládě
   Pokud žádná strana (nebo koalice) nezíská jasnou většinu (101 mandátů z 200), musí se vyjednávat koaliční dohody.
3. Jmenování premiéra a vlády
   Prezident republiky pověří jmenováním premiéra toho, kdo má naději složit většinovou vládu. Poté nová vláda skládá slib a oficiálně přebírá řízení státu.
4. Nástup vlády do plné funkce
   Od chvíle, kdy vláda složí slib, má formálně moc vykonávat své kompetence.

Od voleb až k prvnímu dni nástupu nové vlády může uběhnout pár dní, ale klidně také týdnů. Vše závisí na délce vyjednávání.