Stratus, Nimbus a Long Covid: Je nebezpečí Covidu zpět?

Covid-19 představuje v roce 2025 běžnou součást našeho života. Už neparalyzuje společnost jako v prvních letech pandemie, ale rozhodně není jen obyčejným nachlazením. Objevují se nové varianty, příznaky se mohou lišit a pro zranitelné skupiny stále představuje určité riziko. Jak covid vypadá dnes, čeho se bát a co je spíš mýtus?

Vrací se covid?

Na tuto otázku existuje jednoduchá odpověď. Covid nikdy nezmizel, pouze se z něho stala běžná součást našich životů, podobně jako chřipka nebo jakákoli jiná viróza. V posledních měsících světová zdravotnická organizace (WHO) hlásí nárůst případů a místy i vyšší počty hospitalizací. Ale není to nic, co by ochromovalo společnost tak jako v letech 2020-2022.

Z covidu se stal sezónní virus, který sílí zejména na podzim a objevuje se spíše ve vlnách. Chvilku od něho máme klid a pak přijde větší vlna nemocných právě v chladnějších měsících. Podle odborníků se s ním budeme setkávat každoročně. Podobně jako se připravujeme na chřipkovou sezónu, s největší pravděpodobností musíme počítat i s covidovou sezónou.

Je covid nyní spíš běžným nachlazením?

Ve společnosti panuje názor, že covid dnes představuje jakousi „horší virózu“. Pravdou je, že u většiny zdravých jedinců bez závažných onemocnění má mírný průběh, který se vyznačuje bolestí v krku, únavou, kašlem. Tyto příznaky ale obvykle za pár dní odezní.

Největší rozdíl oproti běžné chřipce je u covidu v tom, že dokáže být nepředvídatelný. U někoho se projevuje jako běžné a celkem obyčejné nachlazení, u jiného způsobí zápal plic nebo silné vyčerpání. I po lehkém průběhu se může objevit tzv. long covid, který se projevuje třeba dlouhodobou únavou a zadýcháváním.

Jak se covid projevuje v roce 2025

Základní příznaky se příliš nezměnily: horečka, kašel, bolest v krku, rýma a únava. Ale každá nová varianta se přeci jen trochu liší.

• Stratus (XFG) – je pro ni typický chrapot, únava a škrábání v krku.
• Nimbus (NB.1.8.1) – lidé si často stěžují na ostrou, pálivou bolest v krku, která je výraznější než u jiných infekcí.
• Další varianty přinášejí kombinace známých příznaků, ale žádná zatím nepůsobí zásadní změnu v průběhu nemoci.

Pro běžného člověka je těžké poznat, jestli má covid, chřipku nebo nachlazení. Proto doporučujeme testování hlavně tehdy, když máte závažnější příznaky, patříte do rizikové skupiny, nebo přicházíte do styku s rizikovými skupinami.

Máme se čeho obávat?

Pro zdravého člověka je covid většinou mírné onemocnění. Dny, kdy jsme se obávali, že skončíme na JIP, jsou naštěstí pryč. Očkování a prodělané infekce v populaci vytvořily určitou imunitu.

To ale neznamená, že bychom neměli zůstat obezřetní. Pro starší lidi, chronicky nemocné, anebo osoby s oslabenou imunitou stále představuje riziko těžkého průběhu. Právě oni bývají nejčastěji hospitalizovaní. Proto se doporučuje, aby se tyto skupiny nechávaly pravidelně očkovat– podobně jako proti chřipce.

Další důvod k opatrnosti je dlouhodobý dopad nemoci. I lidé, kteří covid prodělají jako obyčejné nachlazení, mohou mít týdny nebo měsíce potíže s únavou, spánkem nebo dýcháním. To jsou fakta, která dělají z covidu stále nepříjemného protivníka.

Mutace: co se děje s virem dál?

Stejně jako chřipkový virus i covid neustále mutuje. Každý rok se objevují nové varianty. Většina rychle zmizí, ale některé se prosadí. Dnes se nejvíc mluví o variantách Stratus a Nimbus. Ty jsou nakažlivější než jejich předchůdci, ale nezpůsobují těžší průběhy, než tomu bylo dříve.

Dobrá zpráva je, že žádná z nových variant zatím nedokázala úplně obejít imunitu. Očkování a prodělaná onemocnění nás pořád chrání před nejtěžšími stavy. Vakcíny se navíc každoročně upravují, aby lépe odpovídaly novým mutacím – podobně jako se to dělá u chřipky.

Nebezpečí není jen v covidu

Možná nebezpečnější než samotný covid je kombinace několika virů najednou. V zimě se totiž často potká covid, chřipka a RSV (respirační syncytiální virus). Když se šíří všechny tři současně, můžou zatížit zdravotnictví, ačkoli jednotlivě nejsou tak nebezpečné jako kdysi covid.

Další hrozbou je únava obyvatel z prevence. Mnozí už nemají chuť se testovat, nechávat se očkovat nebo zůstávat při nachlazení doma. To dává viru víc prostoru k šíření. A nakonec je tu i long covid, který sice není život ohrožující, ale dokáže dlouhodobě zhoršit kvalitu života.

Co z toho plyne?

Covid v roce 2025 není strašák, který zastaví svět. Stal se běžnou součástí našeho života, ale nejde o úplně obyčejnou rýmu. Dokáže potrápit, zejména zranitelné lidi, a proto bychom ho neměli brát na lehkou váhu.

Měli bychom chránit rizikové skupiny, brát ohled na ostatní, když jsme nemocní a sledovat doporučení ohledně očkování.

Možná se už covid nestane tématem číslo jedna na všech titulních stránkách. Ale zůstane s námi jako připomínka, že i malý virus může obrátit svět vzhůru nohama.

Závěrem bych ráda poznamenala, že tento článek je psán jako laický pohled na současnou situaci a vychází ze souhrnu informací dostupných z veřejných zdrojů a médií. Nejde o odborné lékařské doporučení. Pokud má čtenář zdravotní obtíže nebo otázky ohledně prevence a léčby, měl by se vždy obrátit na svého lékaře nebo se řídit oficiálními doporučeními zdravotnických institucí.