STK bez stresu: Tipy, jak ji zvládnout v pohodě

Řidiči se většinou dělí na tři skupiny: na ty, kteří mají STK, tedy státní technickou kontrolu, vyznačenou v kalendáři půl roku dopředu a v předstihu nechají auto zkontrolovat v servisu. Druhá skupina to řeší až ve chvíli, kdy se termín neúprosně blíží, a potom jsou z toho ve stresu: „Nezapomněli jsme na něco? Na čem nás nachytají?“ A nakonec je tu ještě třetí skupina – ti si na povinnou technickou kontrolu vzpomenou až ve chvíli, kdy je k silniční kontrole zastaví policie. Pokud patříte do druhé nebo třetí skupiny, věřte, že v tom nejste sami.

Známe rizika

Můj pohled? My jsme s přítelem v té druhé. Neřešíme to kdovíjak dopředu, ale také nám to není fuk, víme, prostě, že to musíme absolvovat, protože jsme si vědomi, jaká rizika to může znamenat. A nemáme na mysli jenom tučnou pokutu od policie. No, představa haly, přísného technika a blikajících přístrojů nám přijde celkem stresující a vám nejspíše tak. Ale koneckonců, dá se to zvládnout i v klidu. Přinášíme pár tipů, jak se na STK připravit, čemu věnovat pozornost a co vám ušetří nervy i peníze.

Papíry jako základní výbava

První rada zní banálně, ale věřte, že spousta řidičů na ni zapomíná: bez správných dokladů vás ke kontrole ani nepustí. Připravte si: osvědčení o registraci vozidla (malý technický průkaz), protokol o emisní kontrole, pokud ji máte zvlášť, a samozřejmě občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti. My máme tohle vždycky v pořádku, přítel střeží doklady jako oko v hlavě. Jenže stres před odjezdem někdy působí a zapomenout je lidské, tak je fajn si to nachystat třeba večer den předem jako my.

Malá kontrola doma = velká úleva na STK

Než se vydáte do stanice, udělejte si doma pár drobných úkonů. Ušetří vám to nejistotu i možnost, že vás pošlou domů s neplatným protokolem:

Osvětlení: Zkontrolujte, zda svítí všechny žárovky – potkávačky, dálková, brzdová světla i blinkry. Jedna nesvítící žárovka může být důvodem k neúspěchu.

Stěrače a ostřikovače: Zdánlivá maličkost, ale pokud vám ostřikovač nestříká, technik to zaznamená.

Pneumatiky: Hlídejte hloubku dezénu (min. 1,6 mm, u zimních doporučeno 4 mm). Sjetá pneumatika = okamžitý stop.

Skla a zrcátka: Prasklina v čelním skle nebo ulomené zrcátko? To je červená karta.

Brzdy: Zkuste zabrzdit na prázdném parkovišti – zda auto neuhýbá do strany a pedál nepropadá.

Naše zkušenost? Popisované jsme měli v pořádku, jenom přítel měl pocit, že pneumatiky nejsou správně nahuštěné. Na smůlu ruční hustilkou se to nevedlo a kompresor nefungoval, tak jsme nakonec vyrazili na benzínku, kde se to úspěšně povedlo.

Tip na uklidnění: je to rutina, ne výslech

Technici STK se tváří přísně, ale většina z nich ví, že běžný řidič není mechanik. Nechtějí vás nachytat, jen ověřit, že vaše auto je bezpečné. Místo obav si řekněte: „Je to jako zdravotní prohlídka – ne pro mě, ale pro moje auto.“ Také občas jdete k doktorovi si něco zkontrolovat. Nadechněte se a vydechněte. Můj přítel si na autě leccos zvládne udělat sám, rozumí jim, ale pochopitelně taky není expert. Navíc současná auta plná elektroniky vám moc zásahů ani neumožní. A obava, jestli bude na STK všechno v pořádku, pochopitelně udělá svoje. Nakonec jsme prošli s menší závadou s tlumiči. Ostatní bylo v pořádku.

Nejčastější důvody neúspěchu

Pokud chcete mít nervy pevnější, vyplatí se vědět, na co si STK potrpí. Podle statistik nejčastěji vyhazují kvůli:

• špatným brzdám,
• korozi nosných částí karoserie,
• závadám na osvětlení,
• emisím (černý kouř u dieselů, zvýšená kouřivost).

Pokud jste na svém autě zaznamenali něco ze zmíněné čtveřice, můžete si být jistí, že to znamená rovnou stopku. Takže v takovém případě nejlepší zajet nejdříve do servisu a problémy vyřešit.

Co dělat, když problém nelze hned opravit

Ne vždy projde auto „na první dobrou“. Někdy technik odhalí závadu, kterou nelze opravit přímo na místě. V takovém případě platí pár jednoduchých pravidel, která šetří nervy i peníze.
Závada, která vyžaduje opravu v servisu, není konec světa. Většina kontrol končí tím, že technik vyznačí v protokolu, co je třeba opravit, a stanoví lhůtu, během níž můžete problém odstranit. Neklesejte na mysli, většina závad spadá do kategorie „lehké“ a dostanete lhůtu na opravu (30 dní).

Doplňková kontrola nebývá komplikovaná

Po odstranění problému se vrátíte jen na opakovanou kontrolu a ta je obvykle rychlá i levnější. Nemusíte při ní totiž ani čekat celou frontu a navíc ji na stejně stanici neplatíte celou, to je rozhodně dobrá zpráva, už se nebudete tolik stresovat. Když auto opravíte, většinou stačí zajít zpět jen na rychlou kontrolu konkrétní závady. Není třeba znovu absolvovat celý proces STK. Malé fígle, aby se vám to takto podařilo: Mějte u sebe protokol z první STK, protože technik hned uvidí, co konkrétního se řeší. Pokud opravíte závadu v jiném servisu, požádejte ho o potvrzení, že práce byla provedena, ať je hned jasno.

Důležité jsou priority

Ne všechny závady mají stejnou váhu. Technici naštěstí rozlišují mezi:

• kritickými (brzdy, řízení, pneumatiky, světla),
• méně kritickými (drobná prasklina v blinkru, opotřebené stěrače, kosmetické vady).

Využijte lhůtu na opravu strategicky

Pokud se závada objeví uprostřed měsíce, můžete si naplánovat opravu tak, aby auto stálo co nejméně mimo provoz. Malý trik: Ověřte si, zda vaše pojištění kryje odtah nebo půjčení náhradního vozu při STK závadě, některá pojištění mají tuto možnost zahrnutou. Pokud technik doporučí opravu mimo STK, zaznamenejte si: co přesně je na autě špatně, jaká lhůta byla stanovena a jaký bude další postup. To vám ušetří zbytečné otázky při doplňkové kontrole a zrychlí a usnadní celý proces.

Psychologická finta na závěr: Jeďte ráno

Pokud vás čeká STK, naplánujte si ji na ranní hodiny. Čekárny nejsou plné, technici jsou odpočatí a vy si celý den nebudete kazit stresem. My jsme to tak udělali a i tak jsme trochu čekali. Před námi byli ještě větší ranní ptáčata.. A ještě jeden tip: Vezměte si s sebou kávu něco dobrého na zub nebo dobrou knížku, ať se při čekání necítíte jako na zkoušce z fyziky. Nám se také vyplatilo se při čekání trochu posílit. Důležité je zachovat klid, komunikovat otevřeně a pochopitelně být připravený. Nejde o život, jenom o auto.