Kutná Hora a rivalita s Prahou ve výstavbě architektonických perel

Svojí důležitostí byla Kutná Hora v pozdním středověku dvojkou hned po Praze. Zdejší měšťané bohatli z těžby a s těmi pražskými soutěžili o to, kdo si postaví výstavnější palác. Dnes můžete tyto paláce obdivovat v rámci městské památkové zóny, která je dokonce zapsaná do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Nejde ale jenom o výstavní domy. Perlou je Sedlecký klášter a kostnice a samozřejmě také chrám svaté Barbory.

O stříbře věděli už Slavníkovci

Kutná Hora je od prvopočátků svázána s těžbou stříbra. Už ke konci 10. století narazil rod Slavníkovců na rudné žíly kolem dnešní Kutné Hory. Začali zde proto v letech 985-995 razit stříbrné denáry s nápisem “MALIN CIVITAS”. Později, v roce 1142 byl založen cisterciácký klášter v Sedlci. Tehdy ale mniší zřejmě ještě netušili o existenci stříbrných žil nebo je nedokázali využít a potýkali se s chudobou. Teprve důlní těžba zlepšila jejich situaci a nastal rychlý rozvoj města.

Otázky těžby řešili odborníci z Florencie

O objevu stříbra v Kutné Hoře kolují různé legendy. Údajně měl na žílu narazit cisterciácký mnich, ale zda je to pravda, to nikdo netuší. Nález je datován do roku 1290. Tehdy se do Kutné Hory začali stahovat lidé, kteří zde chtěli kopat. Ovšem pozemky, na kterých se ložiska nacházela, patřila klášteru v Sedlci. Kdo tedy může bohatství těžit? Český král Václav II. si na vyřešení této otázky pozval odborníky z Itálie. Zbraslavská kronika k tomu uvádí: „Poslal tedy král do Florencie, muže umělé, totiž Reinharda, Alfarda a Cynona Lombardského povolal, kteří v takových záležitostech tak velikou měli zkušenost, že užitečně říditi mohli tak velikou věc,“ Italové pro něj tak sepíší hornický řád.

Kutná Hora: Doly pokryly 41 % evropské produkce stříbra

V hornickém řádu se řešily všechny právní problémy spojené s těžbou. Podle něj se majitelem veškerého nerostného bohatství stal panovník. Za to získal sedlecký klášter osvobození od daní. Na přelomu 13. a 14. století došlo díky těžbě k doslova k překotnému vývoji Kutné Hory. Tehdy kutnohorské doly pokryly celkem 41 % evropské těžby stříbra. Král nechal v roce 1300 v Kutné Hoře vybudovat Vlašský dvůr, hrad sloužící pro výrobu mincí. Svoje pojmenování dostal podle Italů tedy Vlachů. Právě s nimi se totiž panovník o těžbě a zpracování stříbra pravidelně radil.  

Jak se razily slavné pražské groše

Ve Vlašském dvoře fungovala mincovna, kde se čisté stříbro zpracovávalo. Na všechno dohlíželi panovníkovi úředníci. Odlité tyče ze stříbra rozklepal mistr mincíř na potřebnou tloušťku. Plíšky nastříhal na čtverečky o velikosti mince. Potom se růžky odstřihly a vytvořil se kulatý tvar. Kolečko se poté očistilo v roztoku soli a vinného kamene a z obou stran se vyrazila mince. Tak se vyráběly pražské groše, které patřily k tvrdé měně. Dnes můžete ve Vlašském dvoře navštívit muzeum a s ražbou se podrobně seznámit.

Kutná Hora: Její bohatství budilo závist

Nově objevené bohatství Václavovi záviděl i římský král Albrecht I. Habsburský. Spojil se proto s uchazečem o uherský trůn Karlem Robertem z Anjou a na podzim roku 1304 vyrazil s vojsky ke Kutné Hoře. Výměnou za stažení svého vojska si kladl podmínky. Chtěl, aby mu král Václav II. buď vyplatil 80 000 hřiven stříbra nebo stříbrné doly postoupil na šest let. Ovšem vojáci si uhnali úplavici pitím vody z Malešovského potoka, který odnášel hutní odpad z dolů. Proto výprava krále Albrechta skončila špatně. Král Václav po této zkušenosti nechal vybudovat v Kutné Hoře hradby, aby bylo město před podobnými útoky chráněno.

Kostely a pivo pro havíře

Havíři, kteří v dolech pracovali, byli velmi zbožní. Proto už ve 20. letech 14. století v Kutné Hoře vzniklo hned několik kostelů. Například Vysoký kostel, zasvěcený svatému Jakubovi, ale také kostel Panny Marie. Mnoho dalších kostelů se ale do dnešních dnů nedochovalo. Kromě toho zde tehdy fungovalo asi 60 pivovarů, aby kutnohorští havíři měli kde spláchnout po práci žízeň.  

Kutná Hora: Druhé nejdůležitější město Českého království

Statut města Kutná Hora získala v roce 1307 už za vlády Jana Lucemburského. Město bylo povýšeno na královské a dostalo znak v podobě dvou hornických kladiv, které odkazovaly na těžbu. Doplňovala je královská koruna z jedné strany držená českým lvem a na druhé straně orlicí. Je zde ještě kalich umístěný pod korunou. Kutná Hora se zanedlouho stala druhým nejdůležitějším městem Českého království. Tím prvním pochopitelně byla Praha. Zdejší bohatí měšťané angažovali do svých služeb architekta Matyáše Rejska. Ten ve městě roku 1388 začal budovat chrám svaté Barbory. Šlo o největší stavbu mimo metropoli Českého království. Kutnohorští by byli rádi, kdyby jejich gotická katedrála zasvěcená patronce havířů předčila tu pražskou a nejenom ji.

Nelehké období husitských válek

Dějiny se u Kutné Hory samozřejmě psaly i v dalších staletích. Na přelomu let 1421/1422 se zde střetl římský císař Zikmund Lucemburský s husity. Období husitských válek nebylo pro město lehké, protože Kutná Hora stála na císařově straně. Důlní těžba se hroutila a k jejímu obnovení došlo až na konci vlády Jiřího z Poděbrad, ražba slavného pražského groše se obnovila roku 1469. Město opět začalo prosperovat. V roce 1471 ve Vlašském dvoře proběhla po smrti Jiřího z Poděbrad volba nového českého krále, kterým se stal Vladislav Jagellonský.

Kutná Hora: V Sedlecké kostnici najdete 40 000 obětí moru

Kromě Vlašského dvora, kostela svatého Jakuba, kostela svaté Panny Marie a chrámu svaté Barbory nesmíme zapomenout ještě na jednu památku mimořádného významu, kterou při návštěvě Kutné Hory nesmíte vynechat. Máme na mysli hřbitovní kostel Všech svatých u cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory neboli sedleckou kostnici. Najdete v ní ostatky 40 000 obětí morové epidemie ze 14. století a doby husitských válek. O barokní výzdobu se postaral slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Když Josef II. zrušil zdejší klášter a jeho budovu koupil rod Schwarzenbergů, o unikátní dekoraci Kostnice se v roce 1870 postaral řezbář František Rint. Tři roky bělil kosti vápnem, s pomocí rodiny sestavoval do ornamentů a vytvořil i erb svého chlebodárce – rodu Schwarzenbergů.