Kouzlo maloměsta vs. realita. Co mi Zruč nad Sázavou dennodenně komplikuje?

Zruč nad Sázavou patří k městům, kde se na první pohled žije jako v pohádce. Příroda v okolí je dechberoucí, nad řekou se tyčí nádherný zámek, lákající nejen turisty, ale i místní k procházkám do zámeckého parku. Když se k tomu přidá čistý vzduch, klidné tempo života a možnost kdykoli vyrazit do lesů nebo k řece, může se zdát, že lepší místo k bydlení snad ani neexistuje. Jenže realita všedních dnů má i druhou stranu, a tou jsou služby a doprava, které život na menším městě dokážou pěkně zkomplikovat.

Lékaři jen někde

Zruč nabízí základní zdravotní péči. Najdete tu tři praktické lékaře, zubařského středisko (naštěstí), gynekoložku a kožního lékaře. Ale tím to končí. Chybí například dětský lékař a spousta odborností pro dospělé. Potřebujete-li navštívit jiného odborníka, musíte počítat s cestou do větších měst, do Vlašimi, Kutné Hory nebo Benešova případně i do Prahy. To znamená nejen čas navíc, ale i nemalé výdaje. Jediná návštěva lékaře se často protáhne na půl dne nebo i déle, protože spojení není vždy ideální.

Auto jako řešení? Ne vždy

Pokud máte štěstí a vlastníte auto, situace je o něco snazší, ale rozhodně ne pohodlná. Rozhodně nemůžete mít pocit, že jste vyhráli. Parkování v centrech okresních měst je věčné téma, a tak se často stane, že musíte vůz nechat na okraji a poslední kilometry stejně absolvovat MHD. Parkovací místa v Kutné Hoře nebo Benešově, ale i Vlašimi nejsou nafukovací a hledání volného místa vás může stát další desítky minut. A může se pak stejně stát, že vám na kole přistane policejní botička. Hledat parkování v centru Prahy už je vůbec adrenalinové dobrodružství. A co ti, kteří autem jet nemohou? Pro seniory je řízení mnohdy náročné, mladší lidé zase mohou počítat každou korunu a provoz auta je pro ně leckdy příliš drahý. Někdo navíc auto ani nevlastní, má ho zrovna nepojízdné, případně nemá řidičský průkaz, A tak lidí, kteří jsou odkázáni na integrovanou dopravu Středočeského kraje, je hodně. A tady nastává problém.

Spoje, které na sebe nečekají

Autobusové linky ze Zruče směrem do Vlašimi či Kutné Hory jezdí obvykle během dne jednou za dvě hodiny. Pokud tedy potřebujete jet na konkrétní čas k lékaři, znamená to vyrazit s velkým předstihem a počítat s dlouhými prostoji. Mnohé spoje z okolních vesnic do Zruče navíc na přípoje nenavazují, takže cestování se mění v malé dobrodružství. Přijedete do města a na přípoj na Vlašim, Kutnou Horu nebo Prahu (do Benešova se dostanete s přestupem v Ostředku) čekáte třeba hodinu i déle. Nepříjemné. V létě se dá zabít čas třeba procházkou, ta je opravdu fajn, jenže zimní courání při teplotách pod nulou nebo když prší už zdaleka tolik ne. Mám s tím svoje zkušenosti.

Vlak? Romantika ale ne funkční praxe

Na první pohled by se mohl zdát vhodným řešením vlak. Zruč leží na romantické trati známé jako Posázavský Pacifik. Je to skutečně nádherný výlet, který mohu vřele doporučit, pokud máte volno a chcete si užít krajinu posázavských skal, mostů a tunelů. Jenže když spěcháte, vlak není tou nejlepší volbou. Jede klikatou trasou, není rychlý a přestupy vám cestu ještě prodlouží. Co je opravdu paráda pro turisty, je komplikace pro místní, kteří potřebují být včas u lékaře nebo na úřadě, ale i úplně obyčejně v práci, samotné dojíždění do práce totiž také není jednoduché.

Úřad práce skončil

Nejde ale jenom o cesty k lékaři, nýbrž i vzdálenost k mnoha úřadům. Další aktuální komplikací je tak například fakt, že koncem srpna ve Zruči zavřela pobočka Úřadu práce. Některé záležitosti sice vyřídíte online, případně přes Českou poštu, ale ne vše jde elektronicky. Pokud potřebujete osobní konzultaci s poradcem, nezbývá než cestovat do většího města a nastává pro ně také výše popsaná akce. To je pro mnohé obyvatele další časová i finanční zátěž.

Co tedy dělat?

Podtrženo, sečteni, lidé ve Zruči a okolních vesnicích musí být vynalézaví. Plánování cest je tu disciplínou samo o sobě. Je potřeba kontrolovat jízdní řády (ideálně mít všechno v mobilu, abyste měli i info o případném aktuálním zpoždění), hledat nejvhodnější kombinace spojů. Nejlepší je mít v mobilu aplikaci PID Lítačka, která vyhledá vhodné informuje o všem mimořádném atd. Nicméně vlastní problém pochopitelně nevyřeší. Nezařídí, abyste čekali, nepřenese vás zázrakem z jednoho do druhého, to byste museli mít kouzelný prsten. Takže musíte počítat s časovou rezervou a zkrátka připravit se na čekání. Prostojům se často vyhnout nedá, ale dají se využít – někdo se projde, vezme si knížku a sedne si s ní v parku na lavičku, jiný si vezme práci do notebooku, další si prostě odpočine u kávy. Jak jsem už podotkla, v létě to tolik nevadí, v zimě více a hlavně když spěcháte, je to otrava.

Chce to trpělivost

Život v menším městě nebo jeho okolí tak přináší zvláštní rovnováhu. Na jedné straně klid, čistý vzduch, bezpečné prostředí pro rodiny i blízkost přírody, na straně druhé komplikovanější dostupnost služeb a nutnost dojíždět. Podobné zkušenosti jako já určitě mají lidé v mnoha dalších menších městech a vesnicích po celé naší republice. Zruč nad Sázavou je tak trochu obrazem celého problému, krásné místo pro život, ale s nároky na trpělivost a schopnost přizpůsobit se. Zažíváte tu cestování, které někdy tak úplně nechcete, protože už byste raději byli doma než tvrdli někde čekáním na další spoj. A co si o tom myslíte vy? Stačí vám kouzlo přírody a pohoda malého města či vesnice, nebo by vás dlouhé cesty za doktory a úřady přiměly hledat domov někde jinde?