Burčákový pochod 2025: Ochutnej pravé kouzlo burčáku

Když skončily prázdniny a na vinicích se začínají ohýbat hrozny pod tíhou zralých bobulí, přichází období, na které čekají všichni milovníci vína i tradičních moravských zvyků, a to je sezóna burčáku. Pojďme se na něj spolu podívat trochu blíž. Vysvětlíme si, co to vlastně burčák je, co od něj čekat a pozveme vás také na skvělou akci, což je každoroční tradiční burčákový pochod.

Víno v pohybu

Tento nápoj, někdy nazývaný také „mléko starců“, je vlastně částečně zkvašený mošt. Není to ještě víno, ale už to dávno není ani pouhý hroznový džus. Burčák je živý, perlivý, jemně zakalený a mění se doslova před očima. Od začátku září až do listopadu se začíná objevovat na stáncích i ve vinných sklípcích. Každý vinař ví, že právě tehdy začíná jedna z nejkrásnějších etap roku. Zpočátku se objevují burčáky z bílých odrůd, například z Mülleru Thurgau nebo Muškátu moravského, a teprve později přichází na řadu růžové a červené verze z modrých hroznů. Každý doušek je trochu jiný, protože burčák se neustále mění, je to vlastně víno v pohybu.

Pozor na zákal a zápach

Je výjimečný právě tím, že je stále živý. Kvasinky v něm pracují, přeměňují cukr na alkohol a vytvářejí jemné perlení oxidu uhličitého. V optimálním stádiu obsahuje 4 až 6 procent alkoholu, ale jeho sladká chuť dokáže být hodně zrádná, málokdo si uvědomí, kolik ho vlastně vypil. Burčák prochází různými fázemi: nejprve je sladký, pak se „láme“, kdy začíná převládat alkohol, a nakonec se může změnit v nepříjemně kyselý mydliňák. Správně zralý burčák má mléčně okrovou barvu, perlí, voní po odrůdě a kvasnicích, a v ústech zanechá jemně sladký a osvěžující dojem. Nekvalitní nebo přetavený burčák poznáte podle nepříjemného zápachu, přílišné zakalenosti nebo ostré, až štiplavé chuti.

Správná péče je důležitá

Proto se říká, že nejlepší je burčák přímo od vinaře. Ten se za svůj nápoj nestydí a nalije vám ho klidně přímo ze sudu, často i s úsměvem a radou, jak se o něj starat. A starat se o něj opravdu musíte, protože burčák je doslova živý organismus. Nesmí se nechávat v rozpáleném autě, protože by mohl v lahvi explodovat. Lahev nesmíte nikdy úplně utahovat, aby mohl vznikající plyn unikat. Ideální je ho co nejdříve vypít. V lednici vydrží chutný nanejvýš dva dny, ale opravdový zážitek nabízí vždy čerstvý, když ještě jemně šumí a hřeje do dlaní.

Mléko starců

Burčák má navíc i své nutriční kouzlo. Obsahuje velké množství vitaminů skupiny B, minerálů a bílkovinných látek, které podporují nervovou soustavu, srdce i trávení. Proto si vysloužil přezdívku „mléko starců,“ má dodat sílu a zdraví i těm, kdo už dávno překročili mládí. Ale pozor, i když chutná jako sladký mošt, obsahuje dost alkoholu, a proto se vyplatí umírněnost. Kdo to přežene, zjistí, že burčák je sice „vitamínová bomba“, ale také nápoj, který dokáže pořádně zatočit hlavou i žaludkem.

Různé trasy

S burčákem se pojí i jedna z nejoblíbenějších moravských akcí podzimu, a tou je Burčákový pochod, známý také jako Putování Slováckým vinohradem. Každý rok druhou sobotu v říjnu se tisíce lidí vydávají na cesty mezi vinicemi kolem Mutěnic. Letos připadne na 11. října. Žádná registrace předem není potřeba, stačí když přijede, koupíte si startovní balíček s mapou a skleničkou a vyrazíte. Na výběr je hned několik tras v délce od 2,5 do 12 kilometrů, takže si je užijí jak rodiny s dětmi, tak zdatní turisté. Cíl i start jsou přímo v Mutěnicích, u známých vinných búd, a cestou na vás čekají otevřené sklepy, stánky s burčákem, občerstvením a samozřejmě hudba.

Nemusíte spěchat

Pochod není závod, je to svátek. Lidé se loudají mezi vinohrady, obklopeni podzimní krajinou, barevným listím a zpěvem. Každou chvíli je někdo zastaví a nabídne malý doušek z čerstvého sudu, k tomu kus klobásy nebo štrůdl od babičky. Na každém kroku se ozývá cimbál, harmonika, smích i zpěv, a z davu je cítit radost. Člověk nepotřebuje spěchat, protože nejde o to, kolik kilometrů ujde, ale jestli je v pohodě a s tím dobrým pitím to moc nepřežene.

Na svatbě nesmí chybět nevěsta

Svoje zážitky mi popsala kamarádka, která Burčákový pochod zažila: Vyjeli jsme ráno z Brna autobusem, cesta je dlouhá zhruba hodinu a čtvrt a rychle nám utekla. Sotva jsme dorazili do Mutěnic, nafasovali jsme mapky pochodu, vratné kelímky a upomínkové placky a otevřely se před námi první sklepy. Zvolili jsme nejdelší trasu, do večera je přece času dost. Někde jsem ochutnávali tiše, jinde hrála muzika a zpívalo se. Roztomilost jsme zažili u jednoho malého sklepa, kde stála starší paní s tácem koláčů. Nabídla nám kousek povidlového a pronesla, že burčák bez poctivého moravského koláče je jako svatba bez nevěsty.

Hlídala jsem se

Zkrátka všichni se smáli, zpívali a já měla pocit, že jsem jako doma, i když jsem tehdy byla na Slovácku poprvé. K večeru jsme se vrátili zpátky do Mutěnic a v uličkách se rozsvítily lampiony, což udělalo úžasnou atmosféru. Burčák byl teplý a voňavý a měla jsem ho v sobě už docela dost. Pořád jsem se ale hlídala, abych to nepřehnala. Přece jenom, nechtěla jsem tuhle skvělou akci zakončit nočním pobytem na toaletě a vkleče a dumat, jestli dřív přijdou šavle nebo meče.

Tanec bez zábran

Pochopila jsem, že tohle přesně ta chvíle, kvůli které se sem jezdí. Tohle prostě není paráda nachystaná pro turisty, ale spontánní akce. Když pak pak cimbálovka rozjela známé lidovky a lidé začal tančit, přidala jsem se také. Přitom jsem na tancování dost kopyto a taneční jsem spíš protrpěla. To mi ale tehdy nevadilo, tady jde prostě o to užít chuť čerstvého burčáku, nasát atmosféru, zatancovat si, zazpívat. Nemáte chuť letos zažít něco podobného? Pokud ano, pište si do kalendáře: 11. října, Mutěnice.