17. listopad – den, kdy studenti změnili dvakrát historii

17. listopad je v kalendáři označen jako státní svátek a nazývá se Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Tento den má v našich dějinách mimořádný význam a připomíná dvě zásadní události 20. století, které se odehrály ve stejný den. Obě spojuje odvaha mladých lidí, touha po svobodě a odpor proti totalitním režimům.

Proč slavíme 17. listopad

Tento den symbolizuje boj českého národa za svobodu, demokracii a lidská práva. Připomíná nám, že svoboda není samozřejmost a že jsme si ji vydobyli díky odvaze lidí, kteří se postavili nesvobodě a bezpráví. Poukazuje také na sílu občanské společnosti – že i nenásilný odpor může změnit chod dějin.

Svátek má dvojí význam. Jednak uctívá památku studentů z roku 1939, kteří se postavili nacistické okupaci. Zároveň však připomíná druhou událost z roku 1989, kdy právě studenti stáli u zrodu tzv. sametové revoluce, která ukončila čtyřicet let komunistické diktatury.

17. listopad 1939

První událost se odehrála v roce 1939 krátce po okupaci Československa nacistickým Německem. Téhož roku proběhla 28. října v Praze velká protinacistická demonstrace, proti níž nacisté brutálně zasáhli. Při tomto střetu byl těžce zraněn student Jan Opletal, který následkům zranění 11. listopadu zemřel. Jeho pohřeb zpočátku probíhal poklidně, ale když se truchlící začali rozcházet, pokřikovali protinacistická hesla. Během chvíle se ponurá atmosféra změnila v další demonstraci, což nacisty samozřejmě rozzuřilo.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Nacisté o dva dny později uzavřeli všechny české vysoké školy, zatkli více než 1200 studentů, které poslali do koncentračních táborů, a devět funkcionářů studentských spolků dokonce popravili. Proto se tento den stal symbolem odporu proti totalitě a později byl vyhlášen jako Mezinárodní den studentstva, který si připomínají studenti po celém světě.

Sametová revoluce roku 1989

Druhá klíčová událost spojená s tímto datem nastala o padesát let později, 17. listopadu 1989. V Praze se tehdy konala studentská demonstrace, která měla připomenout právě již zmíněné události roku 1939. Povolený pochod se však proměnil ve spontánní protest proti tehdejšímu komunistickému režimu. Bezpečnostní složky opět brutálně zasáhly – studenti byli biti a zadržováni.

Tento zásah však vyvolal obrovskou vlnu odporu. Už o pár dní později se k protestům přidala divadla, herci, umělci i dělníci, a právě tehdy začala sametová revoluce. Během několika týdnů padl komunistický režim, cenzura i vláda jedné strany. Za prezidenta si občané zvolili Václava Havla a Československo se stalo svobodným a demokratickým státem.

Jak dnes slavíme 17. listopad

Dnes si tento den připomínáme především vzpomínkovými akcemi, pietními setkáními a kulturními programy. Nejvýznamnějším místem oslav je Národní třída v Praze, kde proběhla demonstrace roku 1989. Lidé zde zapalují svíčky, pokládají květiny a vzdávají hold všem, kteří se zasloužili o svobodu.

Každoročně se zde koná akce „Korzo Národní“, která spojuje pietní atmosféru s kulturním programem. Tradiční studentský průvod „Samet na školách“ pak připomíná roli mladé generace v dějinách.

V městech po celé republice se pořádají besedy, výstavy, promítání dokumentů, koncerty i lampionové průvody. V televizi i rozhlase bývají vysílány pořady o historii a osobnostech spojených s událostmi listopadu 1939 a 1989. Pro mnoho lidí je tento den nejen svátkem, ale i příležitostí zamyslet se nad tím, že svobody bychom si měli vážit, protože není samozřejmostí.