Zámek Plumlov s průvodcem – fascinující příběh nedokončeného křídla

Plumlovský zámek

Zámek v Plumlově, jehož výstavba probíhala mezi lety 1680 a 1690, byl postaven Janem Adamem z Lichtenštejna, tehdejším třetím majitelem plumlovského panství. Důvodem pro jeho vznik byla potřeba reprezentativní rezidence, která byla v souladu s jejich majetkovými možnostmi a společenským postavením. Jeho předchůdce Karel z Lichtenštejna se sice více orientoval na Valtice, ale Jan Adam měl v plánu hrad přestavět a opravit.

Karel Eusebius, který měl dlouhá léta architekturu v oblibě, zpočátku plánoval přístavbu třetího patra, avšak později se rozhodl pro stavbu nového čtyřkřídlého zámku, jehož projekt se silně inspiroval italským architektem Vignolou. Zámek měl být navržen jako čtvercová stavba se dvěma řadami pokojů a bohatě zdobenou fasádou s rozdílnými sloupy. Výstavba byla svěřena především německým řemeslníkům z Olomouce, pod dohledem zednického mistra Ondřeje Klose. Kámen pro fasádu pocházel z lichtenštejnských lomů v Svojanově.

V letech 1680 a 1681 Jan Adam dohlížel na výstavbu, přičemž sem přijížděl i se svou manželkou Ermundou. Netrvalo však dlouho a došlo mezi ním a otcem k neshodám ohledně stavebních postupů, které vedly ke změně v projektu, kdy místo dvou řad pokojů byla zbudována jedna, směřující na jih. Taktéž došlo k využití cihlových zdí a štuku na místo původně plánovaného pískovce.

Poté, co Karel Eusebius zemřel v roce 1684, byl projekt zastaven kvůli ztrátě zájmu. O rok později se však sice obnovily práce, ale pozvolna, což vedlo ke zjednodušení původních plánů, které by byly finančně příliš náročné. Veškeré vnitřní úpravy prováděli opět němečtí mistři, včetně dekorací zavilků, které dokončil italský štukatér Jan Baptist Brentani.

Zámek zůstal prázdný a bez zařízení až do roku 1692, kdy byly nárazově upraveny některé pokoje pro návštěvy rodu Lichtenštejnů. O více než století později se v 18. století vybudovaly na místě původního hradu administrativní budovy. Když zámek utrpěl škody během vichřice v roce 1801, zvažovalo se jeho zboření, nakonec však došlo pouze ke stržení hradu a nutným opravám zámku.

V letech 1964-65 proběhla další renovace, během které byly zpevněny stěny a celá stavba zajištěna ocelovými lany. Zámek má dnes netradiční vzhled s šesti nadzemními patry spojenými schodišti, z nichž každé je odlišně zdobeno. Od roku 1966 na zámku pracovalo krajské středisko Státní památkové péče a ochrany přírody. Později přešel do majetku Muzea Prostějovska a později obce Plumlov, která spustila potřebné opravy, financované Ministerstvem kultury. Do roku 2001 došlo k obnově střechy a statických zajištění. Zámek se pak stal místem pro kulturní akce organizované KZ Plumlov.